Vznik řecké menšiny
Je to období po druhé světové válce. Po skončení řecké občanské války v letech 1948-1949 se usadilo na území tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů. Jednalo se převážně o občany levicového zaměření, ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády. V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948-1949 je následovali dospělí. Po nezbytné aklimatizaci v karanténních táborech (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova, Těchonín) následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech severní Moravy a severozápadních Čech.
Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu asi 15 tisíc Řeků, z toho např. 900 na Krnovsku, kde zaplnili mezeru po deportovaném německém obyvatelstvu. Část z nich, zejména ti starší, se snažili vrátit po pádu vlády řecké vojenské junty (1974) do své vlasti, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století.
Odhady počtu Řeků v ČR
Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 žije v ČR 3 219 osob hlásících se k řecké národnosti. Podle vlastních odhadů menšiny však jde až o 7 000 osob. Řecká komunita je usídlena ve městech Praha, Brno, Ostrava, Jeseník, Krnov, Třinec, Karviná, Šumperk, Vrbno pod Pradědem, Havířov a Bohumín. Početně menší komunity Řeků žijí i v dalších místech: Jablonec nad Nisou, Liberec, Hradec Králové, Jihlava, Vyškov, Olomouc, Strážnice, Znojmo, Mikulov.
Zdrojem je podklad pro vládu ČR
Příchod prvních dětí do Československa
O příchodu Řeků do Československa
Cizinec je našinec
Řek Zorba z Rejvízu