Kategorie

Makedonie a Makedóňané

...nazdar přátelé.Dnes bychom se podívali na aktuální téma z hlediska historie.A aby mě nikdo nenařkl z podjatosti,necháme mluvit z Řeků pouze Hérodota-otce historie z 5.století př.n letopočtem a ostatní vyjádření přenechám Neřekům. K tomuto tématu mě přivedl rozhovor,který jsem měl nedávno s manželkou mého známého Marjana,který je původem Černohorec a oženil se s dívkou ze Skopje. Po počátečním vzájemném srdečném pochvalování našeho společného balkánského původu došlo i na mou oblíbenou historii a tady jsem už nestačil kulit oči.Po srdečném tónu paní přešla do militantního postoje a překvapilo mě skálopevné přesvědčení o její pravdě, v níž se stal slovanským Makedoncem i chudák Aristotelés,o Alexandrovi ani nemluvím.Na moji poznámku,že dnešní Slované,kteří si název Makedonci nárokují,přišli na Balkán až v 6-7 stol.našeho letopočtu-tedy nějakých 900 let po Alexandrovi,odbyla tím,že čtu špatné knihy. Přitom šlo o intelektuálku,ale je vidět,že nacionalismus může zcela zatemnit reálný pohled bez ohledu na vzdělání. Každopádně bych přivítal i Vaše pohledy na věc,ale jestli můžeme,tak bez emocí,protože ty jsou v tomto případě jen na škodu.Osobně jsem měl spoustu přátel mezi našimi Slavomakedonci,a zvlášť holky byly jak cumel,avšak nějak se to poslední roky zamotalo a myslím,že sami chudáci jsou ve vleku svých příliš ambiciózních politiků. Tak jdeme na tu historii:

HÉRODOTOS ve svém díle Dějiny píše o Makedóňanech toto: ...Že jsou tito potomci Perdikovi Řeky,jak také sami tvrdí,o tom jsem i já přesvědčen a také o tom v dalším výkladu podám důkaz.Žeto jsou Řekové,to konečně uznali i pořadatelé olympijských her.Když se totiž Alexandros chtěl zúčastnit závodů a dostavil se za tím účelem na závodiště,postavili se proti tomu ostatní řečtí závodníci a říkali,že účast na závodech není dovolena barbarům,nýbrž jen Řekům.Když však Alexandros dokázal,že je původem z Argu,byl uznán za Řeka a pro běh ve stadiu byl vylosován hned v první skupině...

MICHAEL GRANT ve své knize "Zrození Řecka" o Makedonii píše" ... Severně od řeckého vnitrozemí v užším slova smyslu leželo království Makedonie.Jeho jádrem byla úrodná makedonská planina,kterou ohraničovaly tři velké nevysýchající řeky kontinentálního typu:Haliakmon,Lydias a Axios,ústící do Soluňského zálivu.Z vnějšku Makedonii obklopovala podkova horských pásem,které pod vládou svých náčelníků a knížat obývaly divoké kmeny a rody spřízněné a Illyry,Thráky a Řeky.Na jihu tvořil hradbu Makedonie Olympos,řecké pohoří,dosahující výšky tří tisíc metrů. Podle Hérodota tamní kulturu doby bronzové zlikvidovali kolem roku 1150 Frýgové.Později tento národ přesídlil na území Malé Asie,kterému dal i svoje jméno=FRÝGIE.Stalo se tak pod tlakem druhé vlny přistěhovalců,jimiž mohli být Dórové.A právě potomci těchto Dórů.kteří povstali z míšení s mnoha místními etniky,ale přesto hovořili jazykem blízkým řečtině(snad primitivní formou aiolského dialektu),se posléze stali vládnoucí vrstvou Makedonie. V Hómérských eposech se sice neobjevují,ale Hesiodos zaznamenává mýtus,podle kterého jsou potomky Makedona,jehož zplodil Zeus s Thyí,dcerou Deukaliona,jenž přežil potopu. Ačkoli o jejich původu kolovaly i odlišné pověsti,sami makedoňští králové se pokládali za Heraklovy potomky z peloponéského Argu,a proto si říkali Argiovci a svou dynastii nazývali týmž jménem.Argiovci se tudíž sami pokládali za naprosto čisté Řeky. ...(Což však dnes Ti ,kteří se chtějí nazývat Makedonci z podivných důvodů opomíjejí).

prof.PAVEL OLIVA v knize "Řecko mezi Makedonii a Římem" o Makedonii uvádí: ...Nejstarší doklad o Makedoňanech najdeme v jednom ze zachovaných zlomků hésiodovského Seznamu žen,kde se uvádí,že Deukalionova dcera Thyia porodila Diovi dva chlapce,Magnéta a Makedóna,kteří obývají území rozkládající se kolem Olympu a severně odtud ležící Pierii.Jelikož za Deukalionova syna bývá pokládán praotec Řeků Hellén,jsou podle této konstrukce, Makedóňané blízkými příbuznými řeckých kmenů.

VOJTĚCH ZAMAROVSKÝ v knize "Řecký zázrak" : ...Makedonie byla v očích mnoha Řeků "polobarbarskou zemí".Její obyvatelé mluvili sice řecky,ale nářečím,jež se značně lišilo od klasické attičtiny(viz článek ALFABETA uveden níže). Ctili řecké bohy a žili podle řeckých zvyklostí,ale po staletí se s ostatními Řeky téměř nestýkali.Víc než jiní Řekové se také smíchali se starousedlým obyvatelstvem,jež patřilo k thrácko-illyrským kmenům.Do své země přišli podle tradice až v 9-8 stol.př.n l.,a to z Peloponnésu Přivedl je král Perdikas(nebo Karános) z Argu,který též založil první hlavní město Aigy.Jeho šest nástupců postupně ovládlo území mezi řekami Strýmónem a Haliakmónem až téměř k mořskému pobřeží.Významně se však zapsal do dějin teprve sedmý král Alexandros I.,který se ujal vlády kolem roku 500 př.n.l.a navázal styky s ostatními řeckými státy.Roku 496 př.n l. se dostavil také do Olympie,kde si vymohl účast na hrách.Svůj závod v běhu sice nevyhrál,ale dosáhl mnohem cennějšího vítězství:zrovnoprávnění makedonských králů s ostatními řeckými vládci.Když Peršané obsdili sousední Thrákii,vnutili mu smlouvu o přátelství.Využil toho k hájení řeckých zájmů a před bitvou u Plataj k předání zpráv o stavu perských příprav athénskému Aristeidovi. Jeho nástupcové styky s Řeckem dále prohlubovali,a to po stránce politické i kulturní.Král Archélaos,který nastoupil po Perdikovi II.roku 429 př.n l. uzavřel spojeneckou smlouvu s Athénami a pozval do svého nového hlavního města Pelly výkvět řeckých umělců,mezi nimi Zeuxida a Eurípida. Na sklonku klasické doby neměly už řeči o polobarbarské Makedonii podkladu...

... v roce 496 př.n l. se konaly 80-té olympijské hry od roku jejich založení,tj 776 př.n l.

PŘEMYSL ROSULEK "Stručná historie států- Makedonie": ...Jaké je nejvhodnější kritérium pro definování geografických hranic etymologického pojmu Makedonie?Vzhledem ke komplikovanému historickému výviji i neobyčejně pestré demografické struktuře obyvatelstva regionu bude určení makedonské hranice vždy nepřesné. Pravděpodobně nejcitovanější kartograf Makedonie Henry Robert Wilkinson trefně poznamenal,že není snadné najít dva odborníky,kteří by se shodli na přesném vytýčení hranic Makedonie.Ve skutečnosti byl zeměpisný význam pojmu Makedonie v rozličných obdobích od antiky až po současnost různý.O Makedonii a Makedoncích se vyjádřovali již řečtí učenci Ptolemaios a Hérodotos.Ptolemaios považoval území Makedonie za oblast mezi dnešní Šar Planinou a pohořím Rodopy.Hérodotos zase jako otec historie již zaznamenal počátky starověkého makedonského státu. Pojem Makedonie se objevil v 7 století před naším letopočtem.Z antického období pocházejí dvě pověsti o původu názvu.Podle jedné verze je název odvozen od mýtického vladaře Makedona,jenž byl údajně synem boha Dia a Thyie.Druhou variantou je ,že Makedon byl synem Aiola ,otce Hellénů. Podle historika Jana Rychlíka má slovo Makedonia řecký původ. Makednós znamenalo "VYSOKÝ" a Řekové tak označovali horské oblasti na severu.Podle jiného zdroje antická legenda označovala Makedonce za tak veliké lidi,že když upadli,tak nemohli vstát bez pomoci.Takže i v tomto případě je "MAKEDNÓS" synonymem pro vysokého člověka.

Historie vína

Básník Vergilius kdysi řekl:"Bylo by lehčí spočítat všechna zrnka písku než všechno to rozličné množství řeckých vín.A co platilo tehdy,platí i dnes.Pěstování vína v Řecku se datuje již od dob antických.Všechny podmínky pro pěstování vína se v této krajině dokonale snoubí.Dobrá půda,slunce i klima země jsou základem pro spoustu vynikajících odrůd řeckých vín.A protože Řekové byli odedávna mořeplavci,zanesli při svých výpravách do okolních zemí mnohou,nyní již zdomácnělou odrůdu vína.Například na Sicílii,do jižní Francie,do Španělska či do Porýní.A jsou to vlastně Řekové(jak říká Nikos Pistolas),kteří jsou zodpovědní za vysazení vinné révy po celé Evropě.Je ovšem pravda,že nyní Jsou známější francouzská vína,díky popularitě a jménu(kterému vděčí díky nejlepší technologii uskladňování vín),nebo díky větší produkci.Např.Portugalsko,Španělsko,Itálie,JAR,Chile apod.V době turecké nadvlády v Řecku se víno přestalo vysazovat a pěstovat.Snad díky tomu vzniklo tak věhlasné a populární stolní víno s vůní pryskyřice-Retsina.

... Kréta byla ve starověku mostem,přes který se dostalo pěstování vína z Egypta do celého Řecka a odtud pak nastoupilo víno svou cestu do Evropy.Řekové seznamovali ostatní evropské národy s tímto nápojem při své obchodní činnosti,Římané pak při svých dobyvatelských výbojích. Už před čtyřmi tisíci léty brázdily Středozemní moře řecké obchodní lodě s vínem,které vyráběli vinaři z vinic krále Mínoa. Později,v byzantské době jakož i v době ,kdy Krétu ovládali Benátčané se toto vynikající sladké víno vyváželo pod názvem MALVAZIA. Bohužel je dnes Malvazia na Krétě neznámým pojmem,avšak v Itálii,Španělsku a Portugalsku se nadále vyrábějí tyto vína pod názvem Malvoisie a Malmsey,a to z odrůdy Malvasia di Candia.Tato skutečnost prozrazuje původ této aromatické odrůdy,protože Candia znamená CHANDAKAS,což bylo staré pojmenování Héraklionu(dnešního hlavního města Kréty). Dnes se na severní straně Kréty rozprostírá nejstarší vinice Evropy,ovívaná Egejským vánkem a chráněná proti horkým africkým větrům vysokým horským hřbetem,dosahujícím výšky až 2000 metrů

...ještě bych doplnil předcházející řádky o pár zajímavostí: Řecku je připisováno prvenství v založení obchodu s vínem.Taktéž vinařský zákon,který se dochoval,je njstarším a až překvapivě důmyslným zákonem na ochranu řeckých vín.Ta nesměla chybět při žádných významných událostech a pití řeckých vín bylo výsadou jen těch nejmajetnějších(mluvíme samozřejmě o zemích,kam se řecké víno vyváželo).Římané se od řeckých vinařů učili umění pěstovat vinnou révu a vyrábět vína. Důležitá je i zmínka o tom,že Římané pili víno po vzoru Řeků,ředěných teplou vodou,upravovaná kořením a pryskyřicí. Úprava vín pryskyřicí se dochovala až do současnosti a v dnešním obchodě s řeckými víny hraje světová proslulost Retsiny velmi významnou roli. Z řecké mytologie známe několik pověstí o Dionýsovi,bohu vína.Dionýsos přišel do Řecka z Thrákie,kde měl jména Sabazios,Bassareus,Bakchos,Lyaios(dárce osvobození od starostí) a kde byl uctíván jako bůh bujného rostlinstva.

...tak,dnes přidám nějakou tu vinařskou historku vztahující se k Dionýsovi: IKARIOS byl aténský rolník z řecké mytologie,který hostil ve svém příbytku boha vína Dionýsa na jeho cestě po světě.Bůh se mu za prokázanou péči odměnil,daroval mu plný měch vína a poručil,aby s ním seznámil celý svět. Ikarios naložil kožený měch s vínem na vůz a se svou dcerou Érigonou a se psem Mairou se vydal do světa.K večeru dorazili až k atickému pohoří Hymetu.Ikarios si tu pozval k sobě místní pastýře a dal jim ochutnat víno.Pastýřům víno zachutnalo,ale stouplo jim do hlavy a jeden po druhém padali k zemi.Nabyli přesvědčení,že pili ne víno,ale jed.Ti,kteří ještě nebyli zcela opilí se chopili holí a obušků.Ikaria ubili a jeho mrtvé tělo zakopali pod stromem na medonosném atické pohoří Hymetos. Érigona dlouho marně hledala svého otce,až ho s pomocí věrného psa Mairy našla.V zoufalství proklela všechny dívky aténské a oběsila se na témž stromě,pod nímž bylo zahrabáno mrtvé tělo otcovo. Když se to dozvěděl Dionýsos,rozhněval se na lid atický a na atické dívky seslal šílenství.Ty následovaly příkladu Érigonina a začaly se houfně věšet,až konečně delfská věštírna přikázala,aby na počest Érigoninu byla zavedena slavnost houpaček,protože zralý hrozen se houpá na keři právě tak,jako tělo Érigonino nad mrtvým tělem jejího otce. Stalo se rovněž tradicí,že od těch dob se z mladého vína v době vinobraní přinášely oběti nejdříve Ikariovi a Érigoně. Dionýsos vzal Érigonu na nebe a nejvyšší bůh Zeus ji proměnil v souhvězdí,které se nazývá Panna,z Ikaria se stal Velký Medvěd. Věrný pes Maira zůstal psem-psí hvězdou Síriem,nazvanou tak proto,že jejím východem(26.července)začínají v jižní Evropě největší horka(tzv.psí dny).

Prehistorie Řecka

Dnešní povrch Řecka se sestává ze dvou geomorfologických seskupení.Jedno je seskupení,s centrálním horským masívem Pindos,který je také hlavním útvarem Řecka.Tato geomorfologie je výsledkem střetnutí Africké tektonické desky s Euroasijskou.Tento útvar se začínal formovat před 30 milióny roky a dotvořil se do stavu jak jej známe dnes před 5-ti mil.roky.Druhé seskupení,vytváří vlastně dnešní pomořskou geomorfologii řeckého území,známého jako (Elliniko toxo)Řecký luk.Toto seskupení se začalo formovat před 2,5 mil.roky a pokračuje doposud.Jde o živou tektonickou činnost,která nám o sobě dává vědět častými zemětřeseními v Řecku. Ve východním středomoří se hladina moře posledních 600 000 let stále mění.Konkrétně se za posledních 130 tisíc let hladina moře dvakrát snížila a zvýšila.Před 120tisíci léty,(kdy byla na stejné úrovni jako dnes),se snížila hladina moře o 120 metrů!a znovu nabyla dnešní úrovně před asi 6 000 roky.Když byla hladina moře nižší o -120metrů,hranice a geometrie řeckého pobřeží byly zcela odlišné.Tyto změny velice ovlivnily působení tehdejších lidských skupin na řeckém území.(ISTORIA TON ELLINON) ... to znamená,že spousta dnešních ostrovů ostrovy nebyla a člověk mohl suchou nohou obydlit pevninu,která je dnes ostrovem.Jak uvidíme v dalších rešerších z této knihy(až se k tomu dostanu),spousta důkazů o působení člověka(ať už neandrtálského typu nebo Homo Sapiens Sapiens)na řeckém území je bohužel doposud ukryto pod 120 metrovou hladinou řeckého moře. Archeologické výzkumy prokázaly,že prvním lidským druhem,který zanechal významné stopy v Řecku se týkal neandrtálské populace.Tyto skupiny přesunující se z Afriky před Střední a Blízký východ do Evropy procházely přes řecké území.Tito lovci-sběrači se usazovali v oblastech s dostatkem vody,například poblíž řek nebo jezer.Výskyt Neandrtálců na řeckém území je velice početný.Nejstarší jejich známé místo výskytu je skalní převis ASPROCHALIKO,nacházející se v soutěsce Louri v Epiru, jehož stáří se odhaduje na 100 000 let.Jiná známá místa jsou-jeskyně KALAMAKIA v Mani(50 000 let),jeskyně THEOPETRA v Kalambace(60 000 let) a jeskyně MAARA při řece ANGITIS u Dramy.V tomto období,které se kryje se středním paleolitem,se klimatické podmínky na řeckém území několikrát změnily z mírných na studené a naopak.Každá tato změna trvala od 1000 po několik tisíc let.Ve studeném období bylo řecké území charakterizováno jako step s podnebím stejným jako je dnes na Ukrajině.V chráněných úzkých kaňonech a údolích,se rozvinuly stromové porosty.Tudy vedly migrační trasy velkých býložravců např.mamutů(což nám dokazují jejich kosti nalezené v jeskyni MAARA).Před asi 45 000-40000 roky přecházely další skupiny lovců-sběračů přes řecké území z Blízkého východu do Evropy.Tyto skupiny již náležely k druhu Homo Sapiens Sapiens jehož jsme přímými potomky.Tito lidé osídlili rozsáhlou část řeckého území v období 35 000 až 11 000 l.př.n l.V tomto období panovaly v Evropě ,ale i v Řecku velmi nepříznivé klimatické podmínky.Zvláště od 24 000 -16 000l.př.n l.panovaly na sever od Alp arktické podmínky s ledovci téměř všude.Současný člověk toto období strávil na jihu Evropy-jižní Francii,Španělsku,Itálii a v Řecku,kde obýval úkryty v úzkých údolích a soutěskách,více chráněných před nepřízní počasí.Území Řecka bylo charakterizováno studenou stepí.Vrcholy hor od 1800 metrů nad mořem byly pokryty ledem s průměrnou roční teplotou cca -2 stupně C.Od 16 000 -11 000 let se klimatické podmínky v Řecku zlepšují a letní období byla stále delší. Step se posouvala k severu,ale tím se začaly přesouvat k severu i stáda velkých býložravců,což si vynutilo změnu v jídelníčku zde žijících lidí.Od 11 000 l.př.n l. se klimatické podmínky vyrovnaly dnešním.V období od 8200-7800 l.př.n l.se podnebí zhoršilo,stalo se chladnější a sušším což mělo samozřejmě velký vliv na vegetaci(některé druhy jejichž plody se lidé živili vymizely).Nakolik tyto změny ovlivnily populaci lidí žijících na řeckém území není známo.Tyto klimatické změny však způsobily,že v centrálním Turecku,velké sídliště Catahüyük,které do té doby vzkvétalo,bylo najednou opuštěno a jeho obyvatelé se přesunuli k Černému moři. V době 5 750 -4 550 př.n l.se podnebí značně oteplilo a v tomto období se v Řecku objevuje zemědělství jako zdroj obživy a vzrůstá počet neolitických osídlení na řeckém území.(ISTORIA TON ELLINON),tomos 1,proistoriki chronoi ... tady vidíme,že osídlení Evropy se událo přes řecké území a všechny tzv.staré evropské národy nějakou dobu na našem území sídlili.Tedy jsme si všichni vzdáleně příbuzní,a proto společná Evropa je jen logickým znovusjednocení. V Řecku je spousta jeskyní.Ve vápencové hornině,která z velké části tvoří povrch řeckého území,vznikají velké i malé jeskyně,skalní převisy a dutiny.Zatím je popsáno zhruba 10 000 těchto útvarů,jak na pevnině,tak na ostrovní části Řecka.V některých se systematicky prováděly archeologické průzkumy,jiné byly pouze zaevidovány.V mnoha z nich byla zjištěna přítomnost člověka,avšak systematický výzkum zde ještě nebyl proveden.Všechny tyto nálezy potvrzují,že prehistorický člověk jeskyně vždy využíval k různým účelům.Jeskyně tvořily nedílnou součást jejich života.Archeologický výzkum řeckých jeskyní začal počátkem 19.století Rakušanem A.Markowitzem a pokračuje podnes.Nejstarší lidské pozůstatky byly nalezeny v jeskyni u Petralona na Chalkidiki,které se datují alespoň na 240 000 let a v jeskyni u Apidima v Mani.Obě náleží do staršího paleolitu.(600 000-250 000 let).Ve všech zkoumaných jeskyních se nalezli kamenné a kostěné nástroje a ostatky zvířat.V některých případech,jako např,v jeskyních Kastrice a v Klisuře byly objeveny i pokusy o přispůsobení jeskynního prostoru k "bydlení".Jsou zde stopy po zaražených kůlech,na kterých byly rozprostřeny kůže ,aby chránily obyvatele jeskyně,před pronikajícím větrem.Zkoumáním zvířecích ostatků v jeskyních,bylo zjištěno,že hlavní lovnou zvěří byly divoké kozy a divoké prase.Dále tyto objevy prokázaly,že tito lovci-sběrači volili život v nížinách,kdežto za lovem se vydávali do hor.Většina zkoumaných jeskyní byla opuštěna v poslední fázi Mladšího paleolitu(40 000-8 000let)a to asi před 12 000roky.Žádná z těchto jeskyní nebyla znovu užívána.K znovu užití došlo o mnoho let později v byzantské době.Vyjímku tvoří jeskyně Franthchi a Theopetra,které jsou jedinými jeskyněmi na řeckém území,ve kterých jde o osídlení nepřetržité.V těchto dvou jeskyních byly také nalezeny na řeckém území nejstarší mezolitické hroby(mezolit=8 000-5000let př.n l.).Z toho co zde bylo řečeno,vyplývá,že prehistorický obyvatel Řecka,od chvíle kdy se tu objevil,žil a dokonce si život v jeskyních oblíbil.Tyto pocity se přenesly z generace na generaci a neutichly ani dnes - jeskyně tvoří po celou dobu řecké historie neoddělitelnou součást života.Jako útočiště,uložiště zemědělských i živočišných produktů,přirozená ochrana pro domácí zvířata,důležitá je role v mýtech-byly příbytkem nymf,později svatých. Spousta jeskyní s prehistorickým osídlením je dnes skryto pod hladinou moře(viz.výše uvedeno),když v mezolitu roztály ledovce a moře stouplo o 120 metrů. (ISTORIA TON ELLINON). ... přátelé,toto jsou skutečně jen velmi stručné výtahy z této knihy,protože jde do velice technických podrobností,kterým porozumí většinou jen archeologický nadšenec,a taky píšu jen to,na co mi stačí mé překladatelské schopnosti.Ale myslím na to základní povědomí,jak se vyvíjela naše vlast,to postačí. Poslední desetiletí se začaly objevovat na prehistorických nalezištích na řeckém území na keramických a kamenných předmětech ryté znaky.Je jisté,že se tyto rytiny nacházely i na předchozích nálezech,při starším archeologickém průzkumu,ale tehdejší archeologové nevěnovali těmto rytinám pozornost.Naše pozornost se upřela na tyto rytiny v posledních letech,od doby kdy byla nalezena označená dřevěná tabulka s těmito znaky v neolitickém osídlení v Dispilio( u města Kastoria),která se datuje na konec 6-ho tisíciletí př.n l. Nález kamenného razítka z počátku 5-ho tisíciletí s vyrytými soubory ve třech řadách u města Gianitsa ve střední Makedonií přichází,aby potvrdila teorii o existenci jakéhosi komunikačního systému symbolů.Dle archeologů,tyto rytiny představují jeden velmi složitý systém písemného záznamu. Ojedinělé rytiny na keramických předmětech se našly v jeskyních Skoteini na Tharounia,v Gyali na ostrově Nissyros a v jeskyni Kyklopa v Jiura(myslím,že je to taky ostrov).Jejich podobnost s množstvím vyrytých symbolů na keramice a hliněných idolech(sošky určené k uctívání),které se nalezly v severních částech Balkánu a jsou ze stejného období(6 a 5-té tisíciletí př.n l.),nás nutí abychom konečně uznali,že nejde jen o značky těch,kteří si tyto keramické předměty vyrobili,ale jde o složitý systém psaného komunikačního prostředku té doby!Snad představují hospodářské záznamy jako byly v době bronzové lineární písmo A a lin.písmo B. ... přátelé,přeskočil jsem několik stránek,protože jsem si nevěděl rady s tím množstvím odborných výrazů.Každopádně jde taky o zajímavou část,která popisuje život lidských skupin na území Řecka v období paleolitu a neolitu z hlediska jejich stravovacích návyků,počátku rybolovu,v Kykladské oblasti popisuje nesmělé pokusy o plavbu mezi ostrovy.Řecko,protože je seizmickou oblastí,má dostatek vyvřelin a z těch "sopečné sklo" pazourek se stává význačným materiálem,důležitým jak pro technologický rozvoj,tak pro obchod.Řecký pazourek putoval k Baltu a naopak zpět si lidé vozili jantar. Určitě se k těm vynechaným stránkám jednou vrátím! K dnešnímu příspěvku jen to,že na řeckém území nás ještě čeká spousta překvapení,která jistě jednou změní dosavadní pohled na historii. Veliký počet témat zdobících keramiku (černé kresby-symboly?,na světlém pozadí)převládá v Řecku koncem 6-ho a do první poloviny 5-ho tisíciletí př.n l.To,že se některé z těchto symbolů pravidelně objevují,může znamenat,že jde o komunikační symboly.Jeden soubor nádob fáze Kastrí(název dle místa nálezu),který byl nalezen nedávno v Protokykladském pohřebišti na ostrově Mélos(řecky=Milos)z doby 2500-2400 př. n l.,nese vyryté symboly,které se velice podobají písmenům z řecké alfabety!!!I když je tato skutečnost možná náhoda,všechny tyto symboly z epochy bronzu(3300-2000 př.n l.)z Lerny,Kéa a z Mélu(jde o ostrovy v Kykládách)mohou vyplňovat mezeru mezi neolitickým Protobalkánským písmem a Mykénským lineárním písmem B.Protože mnoho těchto symbolů z Neolitu se podobá těm,které byly nalezeny v Řecku nebo na Balkáně.Přesto na řeckém území jde o celkem malý počet nálezů těchto symbolů.Vypadá to,že tehdy se toto území nacházelo na periférii,kdežto centrum odkud se tyto symboly šířily,bylo zcela jistě střed a sever Balkánu.Vyplývá z toho,že lidské populace usazené v té době v Řecku a na Balkáně,mluvily jakousi společnou řečí a snad mohli mezi sebou komunikovat i jistými psanými symboly.(ISTORIA TON ELLINON) ...to přátelé vrhá poněkud jiné světlo na zavedené tvrzení,že Řekové převzali od Foiničanů souhláskovou abecedu a následně ji přetvořili do podoby,kterou používáme dnes.Zde je řečeno,že mezi symboly z doby 2500 př.n l.,jsou symboly,které se podobají řeckým písmenům.V té době se o foinické abecedě nikde nemluví!Nezapomeňme,že nejstarší tzv."severní teorie",která převládá zejména mezi německými a ruskými historiky,tvrdí,že Řekové obývali před svým příchodem do Řecka severní oblasti Balkánu a to v několika vlnách,z nichž první a nejsilnější tvořil kmen Achájců.Chce to někdo z Vás okomentovat,či řozšířit? ...v předcházejícím odstavci jsem chtěl říci,že -Řekové přišli v několika vlnách,z nichž první a nejsilnější tvořil kmen Achájců.( o nich je Iliada i Odysea).

Řecké dědictví

Klasický starověk má dvoji duši-Řecko a Řím.Historie Římské říše se zdá aspirovat na pozici univerzálních dějin,ale silnější a trvalejší nároky na univerzální kulturní vliv má malé Řecko.Přes svou impozantní moc působí Řím jen jako zprostředkovatel řecké kultury.A také proto v moderní době země,které v "klasickém"období neměly s Řeky nic společného(nebo o nich ani nevěděly)-jako Německo či Anglie-chtěly vidět své vlastní kořeny právě v Řecku.V době římské měla klasická kultura významnou úlohu při vytváření syntézy minulosti,představovala eklektickou celkovou tvář řeckého umění,umění celkově"pěstěného"na rozdíl od Říma,italského poloostrova,celého západu,ale i některých oblastí na východě,jako v Egyptě,kde se dá rozlišit kulturní vrstva plebejská,lidová-"neučená".Pádem Římské říše mizí nejen znalost řeckého umění,ale také řecké kultury,což se týká i jejího nositele,jazyka-řecky se mluví nadále jen v byzantském světě.Není však poshyb o tom,že řecké dědictví je patrné v mnoha oblastech lidského poznání-což dokládají texty,ale i existence konkrétních přístrojů,jako astrolábů,vah,úhloměrů,slunečních hodin,chirurgických nástrojů a mnohého dalšího."Znovuzrození"na západě přijde až s humanismem a renesancí.Velmi významné je řecké dědictví v arabské kultuře.Tam se ve velké míře přenáší poznání vědecké i filozofické,nejen překlady textů-nelze zapomenout,že nová islámská kultura se rozšířila po velké částí území,která v době helénismu obývaly národy,jejichž kulturní,sociální,hospodářský a institucionální základ byl řecký!Slavné jsou arabské překlady Euklidovy Optiky,Apollóniových Kuželoseček,Antemiových Mechanických paradoxů.Soubor 13 knih Aritmetiky Diofanta z Alexandrie(2.století př.n.l.)byl základem Alchwárizmího Algebry.Z děl Klaudia Ptolemaia,autora velkého manuálu astronomie,byl v arabské kultuře znám Megalé syntaxis(jako Almagest).V biologii měl např.na Avicennu velký vliv Galénos v oblasti medicíny a Aristotelés v přírodní filozofii. Z knihy ŘEKOVÉ POKLADY STAROBYLÝCH CIVILIZACÍ-STEFANO MAGGI

Řecká mytologie: technologie

Kdysi Mytionidé z rodu Mýtidy-první manželky Dia(matky Athény)se pokrevně spojili s Palamaony z rodu Héfaista: Mýti měla pod patronací prozíravost,cílevědomost,pružnost,úskočnost Palamaónové z rodu Héfaista dostali do vínku zručnost,praktické znalosti,důmysl.(PALAMI=dlaň) Mýti ádusa se vdala za Pala máona.Narodil se jim syn Daidalos -umělec vynálezce(je to týž Daidalos,který vybudoval králi Mínoovi Labyrint na Krétě,spolu se synem Ikarem byl prvním letcem na světě)) Tak,nějak se začínají objevovat v řeckém světě první MÁSTORES(řemeslníci: demiurgi -tedy ti,kteří dělají něco užitečného pro svou obec(řecky=pro svůj DEMOS) pozn.řecké slovo MÁSTORAS se v češtině nachází ve tvaru MISTR ,jinde majster,maistor,maestro atd. Přátelé,řecký svět má ve své oblibě technologii již od svého vstupu na jeviště dějin.Není na světě jiného národa,který by do svého panteónu začlenil i strojaře,technika,konstruktéra,matalurga (Héfaista). Tvrzení,že tvůrci technologie jsou Římané jsou pro toho,kdo se zabývá historií směšná a bohužel se s ním setkáváme poměrně často.Nicméně i když se hovoří o skvělých technických stavbách římských císařů,pomíjí se,že tyto stavby vyprojektovali a stavby řídili řečtí architekti,jako třeba v případě císaře Caraccala(nejsem si jist,zda jsem napsal jeho jméno dobře) Starověké Řecko je nejen kolébkou filosofie,vědy,ale i technologie. První parní stroj nebyl sestrojen v Anglii v 18 století,ale v 1 století př.n.l Hérónem v Alexandrii. Evpalinos (z 6 stol.př.n.l) je tvůrcem technicky velice složitého vodního díla na ostrově Sámos : "Evpalinův kanál",přivádějící vodu ze vzdáleného zdroje tunelem (1,8m x 1,8m) přes horu do tři kilometry vzdáleného města. (někdy jindy toto pozoruhodné dílo popíšu v dalším příspěvku k technologii starověkých Řeků) Ktesívios (3 stol.př.n.l) se v Alexandrii zabýval hydraulikou.Říká se,že je vynálezcem čerpadla HYDRAULIS a vytvářel i stroje na stlačený vzduch,vodní hodiny-KLEPSIDRA(ve válci,který se plnil vodou,stoupal plovák s namontovaným ozubeným mechanismem,který při stoupání tohoto plováku označoval čas na stupnici od 1 do 12. Archimédes(287-212 př.n.l.) ze Syrakůz,ten si zaslouží taky samostatné pojednání.Jde snad o největšího vynálezce starověkého Řecka. Filón Byzantinský(3 stol.př.n.l)-zabýval se technologií výstavby přístavů,opevnění,obléhacích strojů Hérón Alexandrijský (1 stol.př.n.l.)mechanika,hydraulika,geometrie ,optika sestrojil první parní stroj-nádoba s vodou,pod kterou hořel oheň,byla vzduchotěsně uzavřena a na horní straně měla dvě svislé duté trubky,které nahoře spojovala dutá koule se dvěma výduch(tryskami).Voda,přivedena do varu,vytvořila páru,která po proniknutí do koule,tuto roztočila vlivem působení trysek.Tady tento neuvěřitelně plodný vynálezce se věnoval hlavně divadelní scénografii,pro kterou také tyto přístroje vyráběl.Bohužel byl tak,zahlcen divadlem,že na praktické využití těch fenomenálních přístrojů neměl čas.Bohužel - protože jinak se mohli už ve starověku prohánět po světě s parní lokomotivou. ...a tady zase musím poukázat na to,že mysl starověkých řeckých techniků a vynálezců musela být osvobozena od víry v nadpřirozeno a magie a zcela racionálně se opírali o vědu,kterou vytvořili systemizací poznatků svých i převzatých.

AKUSTIKA...dokonalá akustika řeckých divadel - amfiteátrů dodnes udivuje nejen milióny turistů,ale i zvukové odborníky. V turistických průvodcích se tato skutečnost vysvětluje nijak nespecifikovanými znalostmi zákonů akustiky dávných řeckých architektů. Snad nejdokonalejší zvuk se nese amfiteátrem v Epidauru,který na východním cípu poloostrova Peloponnésos naproti Athénám stojí už od 4 stol.př.n l. V první řadě dole u jeviště stejně jako v poslední řadě nahoře na okraji divadla je slyšet s překvapivou čistotou každé slovo pronesené na jevišti.Prostorem se přitom přenáší právě jen hlas herců -vysoké zvukové frekvence,zatímco rušivé nízkofrekvenční šumy,vyluzované diváky,jsou potlačeny na hranici slyšitelnosti. Akustický zázrak se pokoušelo vysvětlit několik teorií.Někteří experti tvrdili,že zásluhy má trvalý vánek,vanoucí z jeviště do hlediště,jiní se pokoušeli dokázat,že zvukové vlny se odrážejí od řad sedadel nastavených geniálním způsobem.. Obecně se rovněž ujala teorie,že v amfiteátrech nešlo ani tak o akustiku jako o zpěvnost starořečtiny("Královnou řečí" nazval starořečtinu U.von Wilamowitz-Moellendorff,jeden z jejích největších novodobých znalců.Řecká věta má přímo architektonickou konstrukci a zní jako píseň) a zesilující efekt masek,jimiž si herci zakrývali tvář.Přinejmenším pro Epidauros je ale pravda jinde - ve stavebním materiálu. Kamenné řady sedadel,sestavených v půlkruhu do stoupajících řad,jsou v Epidauru vytvořeny z vápencových bloků.Je to především jejich materiálová struktura,která - spolu se sklonem stavby a snad i větrem - přenáší slova a tlumí šumy. "Když jsem se fenoménam epidaurského divadla začal zabývat,soudil jsem,že akustický efekt vzniká díky ničím nerušenému šíření zvukových vln kopírujících hlediště",napsal Nico Declercq,audiofyzik z Georgia Institute of Technology v dubnovém vydání časopisu Journal of Acoustics Society of America.Spolu s Cindy Dekeyserovou,inženýrkou a amatérskou obdivovatelkou řecké architektury,se rozhodl tajemství akustiky v Epidauru přijít na kloub. Declercq a Dekeyserová proměřovali amfiteátr pomocí ultrazvukových vln a výsledky zpracovávali pomocí numerické simulace.Zjistili,že zatímco frekvence nižší než 500 Hz se divadlem šířily jen minimálně,zvuky o vyšší frekvenci postupovaly bez utlumení či dokonce zesílené. Drsný povrch kamenných sedadel fungoval jako zvukový tlumič - stejně jako současné speciální izolační desky s vyvýšeninami a prohlubněmi,jakými se obkládají zvuková studia.Jenže v divadlech se mluví nejen vysokým hlasem,ale i hlubokým na nízké frekvenci.Takový hlas "sedačkový"filtr zákonitě rovněž utlumil.Není pravděpodobné,že by starořečtí herci modulovali své hlasy jen do vysokých frekvencí,jak tedy mohli být slyšet i v zadních řadách auditória? Declercq vysvětluje tento paradox vlastností lidského mozku označovanou jako schopnost virtuálního doladění,kdy mozek "doplní" sluchový vjem o chybějící zvukové frekvence. (této schopnosti využívají např.výrobci moderní elektroniky" do přenosných počítačů či mobilních telefonů montují reproduktory s omezeným frekvenčním rozsahem,protože lidské ucho-respektive mozek-si přijímaný zvuk doladí) zdroj:A.Petrželka,V.Zamarovský ...přátelé,další důkaz toho,že starověký Řek nemohl být v žádném případě svázan nějakými náboženskými představami o své nepatrnosti vzhledem k vyšší autoritě.Toto byli lidé přesvědčení o tom,že dokáží pohnout vesmírem.

EVPALINUV KANÁL ...za nejstarší dochovaný tunel na Evropském kontinentu je považován tzv.Evpalinův kanál na ostrově Samos ze 6 stol.př.n l.Za tyrana Polykrata (žil v létech 573-522 př.n l.)patřil Sámos ležící v Egejském moři u břehů Malé Asie díky silnému loďstvu k významným řeckým státům a procházel obdobím hmotného a kulturního rozmachu. Polykrates zahájil rozsáhlou výstavbu města,jež se nyní nazývá po svém nejznámějším rodákovi Pythagorion)Pro zásobování tehdy asi dvacetitisícového města nechal Polykratés architektem Evpolinen postavit tento vodovod,považovaný za jeden z z nejvýznamnějších děl starověkého Řecka.První část vodovodu začíná v Agidaes jímáním pramene v kamenném domku v nadmořské výšce zhruba 55 metrů.Pokračuje 690 metrů dlouhým většinou otevřeným kanálem s průměrným spádem 0,05%.Navazuje 150metrů dlouhý úsek budovaný hornickým způsobem ze šachet vzdálených 30 - 50 metrů,hlubokých až 15 metrů.Pak se trasa téměř pravoúhle láme do přímé osy tunelu a na konce se již za městskými hradbami opět pravoúhlé odklání.Podstatnou částí stavby je protičelbou ražený tunel podcházející pod vápencovým vrchem zvaným Kastro s městskými hradbami v největší hloubce zhruba 162 metrů.Tento tunel je délky 1,03 km s profilem o průměru 1,8 x 1,8, metrů.Tunel byl prokazatelně ražen protičelbou tzn.Evpalinos nechal razit tunel současně z obou strana díky tehdejší znalosti trigonometrie dílo zdárně spojil.Celková délka tohoto pozoruhodného vodovodního díla je cca 3 km.Podle starověkých zdrojů měl zdroj vody vydatnost 400 kubíků denně. Velkolepá stavba byla udržována ještě za vlády Říma(měli se kde učit)Později upadla v zapomění(křesťané techniku a technologii skrze níž člověk dokazoval svou nezávislost na bozích,nemilovali.Potřebovali-li vodu,tak raději běhali s farářem po polích a zpívali litanie,aby jim jejich vrchní vodohospodář chrstnul něco vody z nebes.A jestli si přátelé myslíte,že to bylo jen za byzance,tak se mýlíte.Ještě před pár léty jsem to zažil u nás na vesnici). Evpalinovo dílo bylo znovuobjeveno v roce 1882 archeologem E.Fabríciem.V létech 1971-1975 provedl důkladný průzkum,jehož součástí bylo podrobné geodetické zaměření aténský Německý archeologický ústav(DAI),z materiálu jehož člena Hermanna J.Kienasta jsem čerpal.Dalším vynikajícím zdrojem je velice odborně pojatý článek v http://www.zememeric.cz "Eupalinův tunel a jeho měřičské zajištění"

Hipparchův hvězdný glóbus

Známá starořímská socha Atlase,vystavená v neapolském archeologickém muzeu,nese na svých bedrech dávno ztracené dílo starořeckého astronoma Hipparcha. O tajemství dvoumetrové mramorové sochy,známé milovníkům umění jako Atlas Farnese,informoval nedávno na astronomickém kongresu v americkém San Diegu Bradley Schaefer z Louisianské státní univerzity. Tvůrce sochy vyryl někdy kolem roku 150 našeho letopočtu do glóbu o průměru 65 cm hvězdy přesně v konstelacích,jaké za svého života podle dnešních výpočtů na obloze sledoval Hipparchos. Schaefer tvrdí,že sochař musel hvězdnou klenbu vytvořit podle slavného hvězdného katalogu Hipparchova,který je ale znám jen z citací pozdějších badatelů. (zprávu jsem kdysi četl v ČTK,ale nevím číslo vydání) HIPPARCHOS z Nikaie( asi 190-120 př.n.l.) zakladatel vědecké astronomie a trigonometrie. Je považován za jednoho z prvních významných astronomů: Určil pohyby a postavení hvězd na obloze vzhledem k pomyslnému nebeskému rovníku. Sestavil první obsáhlý seznam hvězd,které pozoroval-první hvězdný katalog. Rozdělil kruh na 360stupňů Vypočítal délku roku na 365 dní,5 hodin a 55 minut(skutečnost je 49 minut) Stanovil,že vzdálenost Země od Měsíce je 59(správně 60)poloměrů zemských Pro udávání zeměpisné šířky a délky nějakého místa určil jako výchozí poledník, ten který prochází ostrovem Rhodos. ...tak,tak přátelé.Dnešní člověk stojí v úžasu nad těmi starověkými Řeky,nad šíří jejich badatelského úsilí a nad jejich výsledky.Nebýt těch destruktivních Římanů, a na troskách jejich impéria vyklíčeného křesťanství,mohlo snad dnes lidstvo kolonizovat jiné planety,nebo být ve svém kvalitativním vývoji alespoň o pár století popředu.

Pontos

V pontské řečtině-Pontos Evsinos,je historické území na severovýchodě dnešního Turecka při Černem moři..Pontos byl až do roku 1921 řecký kraj. Název pochází od mítického Ponta,syna bohině země Gaie.Slovo pontos taktéž znamená archaické řecké slovo pro moře..Efxinos znamená pohostinný.Pontos Efxinos se teda dá přeložit jako pohostinné moře. Podle legendy byli první Řekové na území Pontu Iásonovi argonauti.V současnosti se předpokládá,že pověst o argonautech vznikla z pravdivé řecké výpravy za kolchidským zlatem.Jisté a dúležité však je,že první Řekové se tu usadili v roce 800 před Kr.,tedy když tu Ionští Řekové založili město Sinop.Kraj tedy kolonizoval kmen Ionských Řekú.V roce 783 před Kr.bylo na východ od Sinopi postaveno další velkoměsto Trapezunda a též Amisos.Potom se v Pontě usadili další řečtí kolonisté.V starověkém období se tu hovořilo místní formou staré ionštiny.Z Pontu pocházel i známý řecký astronom,Iraklidis Pondios.Pozdéji tu byli založeny města Tripolis,Komana a Katyora.Následně byl tento řecký kraj ovládaný Peršany,které z Anatolie vyhnal Alexandr Veliký.V helenistickém období tu bylo založeno řecké Pontské Království.Nejslavnější je král Mithridatis,který vyhnal rozpínajícíse Římany z Anatolie a ovládl i Atény..Jeho premožitelem se stal až římský generál Sulla.Následně se Pontos dostává pod římskou vládu.V této době byl Pontos rozdělen na dvě provincie.západní provincie byla Pontus,východ s Trapezuntom patřil pod správu provincie Cappadocia.V prúběhu římské vlády prosperovali všechny mesta Anatolie,pričem Trapezunt se stal základnou římské námořní legie.Císař Diokleciánus zřídil diecézní systém dělení říše a zřídil diecézi Pontus,která zahrnovala velkou část Anatolie. Řekové už v prvním století konvertovali na křesťanství a tak i v Pontě vznikla silná křesťanská komunita.Pohanské kulty postupně vymizely v 5. století.Mezi pohanskými bohy se tu mimo jiných řeckých kultů vyznával i kult boha Mithru.Od roku 395,se Pontos dostává do Východořímské(Byzantské( říše.Od 6. století se Byzantská říše stává říší Řeků,přičemž byl Trapezunt důležitým křesťanským městem.Stojí tu i velkolepá bazilika.Na východě Pontu žili kromě řeků i kavkazské národy Lazů.,kteří v minulosti často vzdorovali římské moci..V 7. stoleti se k hranicím Pontu dostávají Peršané.,kterým se podařilo prolomit východní byzantskou hranici.Později se řekům podařilo zbavit se peršanů a situace se uklidnila po porážce arabů..,nových vládců Perské říše.Území Pontu bylo následně rozděleno na více Thém.V Pontě,který tvořil hranice řecko-arabského světa sloužili velmi známí byzantští těžkoodění kavaléristé,Akrites,kteří měli na starosti bránit hranice před arabskými najezdy.Právě o nich byl napsán nejznámější středověký řecký epos.,Digenis Akritas.O těchto bojovnících se často spívá i v pontských lidových písních. Od 12.století pronikají do Anatolie Turci,kteří však Pontos díky vysokým horám ovládají jen krátce.Po pádu Byzancie v roce 1204,zde vzniklo Trapezuntské císařství,svobodný řecký stát.V tomto období sehrávalo důležitou úlohu i město Samsuna.Po znovuobnovení Byzancie trapezuntské císařství nezaniklo,naopak,pomáhalo Bizancii a dokonce ji i přežilo.Turci se ho zmocnili až v roce 1461,přičemž Trapezuntské císařství Komninovců bylo posledním řeckým státem.V osmanské říši bylo postavení křesťanů těžší jako muslimů,proto většina Anatolského obyvatelstva přestupovala na islam.Řekové se udrželi právě v Pontu ,části Kappadokie a v západní a jižní části Anatolie.Pontští řekové odolávali poturčování.Nejvíc obyvatel přestoupilo na islám až v 17.století.Pontos si však jako řecký kraj uchoval v rámci Osmanské říše víceméně autonomní postavení s různými výhodami až do začátku 20.století.Nejznámějšími městy byli Synopi,Samsuna,Kerasunda,Amisos,Trapezunta,Argyrupoli,Rašupoli,Amissos,Neokesarea a Athina. V 18.století se začíná formovat řecká národní identita.Tak tomu bylo i v Pontě.V 19.století se především v mateřském Řecku formují národní požadavky.Z těchto událostí nakonec vzešla Řecká válka za nezávislost.Tato válka se neobešla bez etnických čistek..,na obou stranách.Řekové pobili 15 000 muslimů v jižním Řecku.Turci na to vyvraždili řeky v Konstantinopoli,na Chiose a i v Trapezuntě...Turci už dál od masakrování neupustili...Řekové byli systematicky vyvražďováni v celé Anatolii a hlavně v Pontě.Několik pontských řeků se usadilo v Řeckém státě.Největší masakr však přišel po zrušení sultanátu,teda po vzniku Turecka.Za touto genocidou stal president Mustafa Kemal.Pontští řekové měli být systematicky vyvražďováni,když řecká armáda vstoupila do války s Tureckem..Po porážce u Sakayre v r.1921,Kemal vyvraždil 50 000 řeků v Smyrně,potom zautočil na Pontos,kde vyvraždil další tisíce řeků.Na rozdíl od Smyrny tu Kemal využil jinou taktiku.O této genocídě se totiž svět dozvědět neměl.Neměla být prolita ani kapka krve...Turci posílali Pontské řeky na pochody smrti do vyprahnutých území Anatolie,kde je nechali zemřít,nebo je posílali do pracovních táborů,odkud se nikdo nevrátil..Nastal rychlý útěk anatolských řeků.Nejhorší byla cesta z Pontu do Řecka,při které zahynulo velké množství lidí....Nekteří Pontšťí řekové utekli do Ruska.Většina Řeků se po 3000 letech z Anatolie vystěhovala.Potom byla podepsána výměna obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem,přičemž o svůj domov přišlo nejméně 2 000 000 Řeků.V Řecku tato výměna spůsobila velké ekonomické problémy.Kromě toho byla Pontská a Kappadocká řečtina pro řeky ze západu téměř nesrozumitelná.Proto se Pondští řekové museli naučit fakticky nový jazyk...Usadili se především v Makedonii,která se tímto měla celkově pořečtit. Kultůru Pontu prezentují řecký folklor a zvyky.Pontský se odlišuje od ostatního řeckého folklóru,krojem i hudbou...Známý je pontský hudební nástroj kemenče,který je podobný krétské,nebo trácké lyře.Narozdil od houslí se kemenče drží v ruce svisle.Tento nástroj je pro pontské písně charakteristický,stejně,jako pontský buben...Tanec je kruhový,přičemž kroky nejsou v pevninském řeckém stylu..Rytmus je orientální,ale jinak než řecký orientální rytmus...V hudbě a v krocích můžeme spozorovat i keltské prvky...Dodnes si Pondští Řekové udržují v Řecku své zvyky,organizují kulturní festivaly a hovoří svým jazykem..V Řecku žije kolem 2 000 000 pondů.Jazyková skupina pontských řeků žije i v Gruzii,Arménii,Azerbajdžanu,Rusku a Krymu.Většina z nich se po pádu komunizmu v roce 1989 vrátila do Řecka.

rád bych doplnil Orfeův vyčerpávající výklad o několik drobností: Osídlení Pontu se událo v průběhu 8 stol.př.n.l. a v následujících dvou stoletích nabyl takového rozměru,že se tento jev nazval "velkou kolonizací".V historicky krátké době vznikly stovky řeckých osad na všech stranách světa,vzdálené někdy až tisíce kilometrů od svých mateřských obcí. Mezi nejaktivnější zakladatele nových kolonií patří maloázijští Miléťané,kteří konkrétně na jižním pobřeží Černého moře(tedy oblasti Pontu)osm velkých měst,mezi nimi Sinópé(rodiště kynika Diogena). Sinopé měla dostatek vláhy a na rozdíl od ostatních pontských měst mohla pěstovat vlastní olivy. Trapezus na nejvýchodnějším konci téhož pobřeží se rozkládal na náhorní plošině(trapeza=stůl,plocha).Jeho založení se klade(Eusebios)stejně jako vznik Sinopé do roku 756 př.n.l. Amisos:(Kara Samsun)-ten založili Mileťané společně s Fokajci Pontos se těšil mírnému klimatu a jeho údolí hojně zavodňovaly řeky Halys a Iris.Země oplývala obilím,ovocem,ořechy a úrodnými pastvinami. Nejbližší horská pásma nabízala dostatek dřeva na stavbu lodí a na jejich svazích se nacházela ložiska železné rudy obhospodařované Chalyby,o nichž se tvrdilo,že jsou nepřekonatelnými zpracovateli kovů. S trochou nadsázky můžeme tedy říci,že dnešní Pontiové mají svůj prapůvod v Milétu odkud pochází i jeden ze sedmi starořeckých "mudrců" matematik Thales. Ještě takový malý dovětek: Na Googlu Earth se můžete satelitem proletět nad pontskými městy v současnosti.Na fotagrafiích,kterých je tam požehnaně,uvidíte,že jde o pěkná města i dnes.Zvláště Sinopi má i krásná mořská zakoutí.

Alfabeta

toto je ještě jeden neméně zajímavý pohled na řeckou abecedu: Pět samohlásek první abecedy a souhlásky B a T objevily tři sudičky,nebo podle jiných Foróneova sestra Ió. Naupliův syn Palamédes objevil zbývajících jedenáct souhlásek. Hermés tyto zvuky převedl na značky,užil přitom tvary klínů,protože jeřábi táhnou seskupení do klínů,a přenesl systém z Řecka do Egypta. Byla to pelasgická abeceda,kterou Kadmos později přinesl zpět do Biotie a kterou Pelasg Euandros z Arkádie zanesl do Itálie,kde jeho matka vytvořila patnáct známých znaků latinské abecedy. Od té doby přidali další souhlásky k řecké abecedě Simonidés ze Samu a Epicharmos ze Sicílie(proč to učinili je i nadále pochybné.Dva z dodatků-"xí"a "psí",byly zbytečné a odstranění aspiráty H a digamma F sestavu ochudilo).Dvě souhlásky a dlouhé O a krátké E přidali Apollónovi kněží,takže jeho posvátná lyra má nyní pro každou ze sedmi strun jednu samohlásku. Prvním písmenem z osmnácti byla ALFA,protože "alfe" značí čest a "alfainein" značí vynalézat a protože Alfeios je nejpozoruhodnější z řek. Nadto,i když Kadmos změnil pořadí písmen,alfu ponechal na svém místě,protože "alef" ve foinickém jazyce znamená býk a protože Boiótie je země býků. Řecká alfabeta si zjednodušila krétské hieroglyfy.Vědci se nyní všeobecně shodují v tom,že se první psaná abeceda vyvinula v Egyptě během 18 stol.př.n l. pod KRÉTSKÝM vlivem: ...to odpovídá aristidovské tradici,zaznamenané Pliniem,že ji Egypťan Menos (Minas=řecky měsíc)objevil"patnáct let před vládou Forónea,krále Argu". Existují však důkazy,že dřív než bylo v Řecku zavedeno upravené foinické písmo,existovalo tam už písmo,které jako náboženské tajemství střežily kněžky Měsíce-Ió nebo tři sudičky,že bylo úzce spojeno s kalendářem a že jeho písmena netvořily psané znaky,ale větvičky uříznuté z různých stromů,jež byly typické pro sled měsíců v roce. Prastará irská abeceda(Beth-luis-nion),podobná té,kterou podle Caesarových záznamů používali galští druidové obsahovala písmena,která se jmenovala podle stromů. Lze prokázat,že jména písmen zachovaných v irském Beth-luis-nionu,která podle tradice pocházela z Řecka a dostala se do Irska přes Španělsko,tvořila prastaré řecké kouzlo na počest arkadské Bílé bohyně Alfitó.Měla toto pořadí: A,B,L,N,O,F,S,H,U,D,T,C,E,M,G,Ng nebo Gn,R,Icož byl také pravděpodobně pořádek používaný HERMEM.Kadmejský pořádek písmen ,opakovaný ve známém A B C ,je asi záměrnou změnou,kterou provedli foiničtí kupci.Používali posvátné abecedy k obchodním účelům,ale báli se,aby bohyni neurazili,když by prozradili skutečný pořádek písmen. Samohlásky,které Apollónovi kněží přidali k Lyře,byly pravděpodobně tytéž,o nichž se zmiňuje alexandrijský filozof Demétrios z 1 stol.př.n l.,když píše :...v Egyptě zpívají kněží oslavné písně na bohy tak,že pronášejí postupně oněch sedm samohlásek,jejichž zvuk vyvolá u posluchačů stejně silný dojem.jako by hráli na flétnu a na lyru... To naznačuje,že se samohlásky užívaly v Apollónových svatyních v léčivé hudbě hrané na lyru. (Řecké mýty-Robert Graves)

je celkem humorné sledovat některé naše přátelé Čechy,jak se mermomocí snaží vyzmizíkovat svou slovanskou historii úporným hledáním své příbuznosti ke Keltům,kteří jim připadají jaksi vyspělejší.Přitom oba jsou kulturně napojeni(myslím Keltové i Slovani)na starořeckou kulturu a oba z ní usilovně čerpali a řekl bych,že stejnou měrou. Každopádně jsem v jednom historickém materiálu narazil na doměnku,že ve staroirském osídlení lze nalézt stopy Achájské populace. Dnes ,kdy věda natolik pokročila,že lze zkoumat genetickou historii jakéhokoliv jedince,myslím že nás čekají veselé "objevy" těch,kteří se dnes buší v prsa a provolávají hesla o "čistotě národa". Jak se asi bude tvářit čistočistý skinhead,když zjistí,že je potomek mongolských Avarů a zmlátil na Václavském náměstí snědého Palestince,který má prapředky z Čech.Češi se se svými poddanými taky zúčastňovali křížových výprav do Palestiny a bylo by s podivem,kdyby se takový poddaný mladík nezakoukal do mladé křesťanky žijící na blízkém či středním Východu.Proč by se po nějaké prohrané bitce měl vracet do studených oblastí,kde ho čekala jen bída?Kromě toho byzantší císaři často přesídlovali slovanské kmeny z Balkánu do malé Asie v případech,kdy vznikaly třenice mezi starousedlou a novou populací.

Proti Serron

a když jsem zmínil,že z této oblasti pocházíme,tak přidám ještě jeden historický exkurz do naší vesnice,která je od Asprovalty vzdálená cca 30km směrem severovýchodním,tj.kdyby jste pokračovali od Amfipolského lva po mostě přes řeku Strymonas směrem na Dramu,tak vjedete přímo do naší vesnice: PROTI Serron Proti(česky=první)je jednou z nejstarších a nejmalebnějších vesnic oblasti pohoří PANGEA(1956 metrů n.m.)Je položena na jeho severním úpatí ve výšce 310m n.m. Historie této vesnice sahá do hloubi 3 tisíc let. Vesnice se ve starověku nazývala KIASA nebo KIESA.Pak byla nazvána EVDOMÍSTA dle 70-ti domů,které tehdy měla(evdominda=sedmdesát).V průběhu tureckého panství byla zvána KIUPKIE(turecky kiupkioi=obrovská nádoba z vypálené hlíny o obsahu až stovek litrů),což znamená "vesnice hrnců"protože se zde tyto hrnce v hrnčířských dílnách vyráběly a lidé v nich skladovali olej,obilí a jiné zemědělské produkty.Zdejší hlína je vhodná pro hrnčířství.Dodnes se zbytky těchto hliněných nádob nacházejí na polích kolem vesnice. Své jméno PROTI dostala v r.1927.Dle jedné z pověstí,proto,že to byla první zastávka Alexandra Velikého ,při jeho návštěvě této oblasti,protože PANGEO je zlatonosná hora a zlato a stříbro se zde těžilo již od starověku. Historie vesnice a jejího lidu sahá do hlubin věků a její dnešní obyvatelé jsou potomky starověkých Hedonů(Thráckého válečnického kmene),který byl jedním z mála národů,které se Peršanům nepodařilo pokořit při jejich tažení na Athény,za řecko-perských válek.Zmiňuje se o nich i Hérodotos ve svých "Dějinách". Hedoni v této oblasti těžili zlato a stříbro do doby,kdy ji v roce 357 př.n l.obsadil Filip II Makedonský a po jeho smrti ji zdědil jeho syn Alexandr.Ten z Pangejského zlata a stříbra financoval svá válečná tažení. Z válečnických Hedónů si pro jejich odvahu a statečnost vybíral Alexandr důstojníky do svého vojska a ti se s ním zúčastnili všech bitev,které tehdy svedl.Hedóni této spolu s Odomany(oblast dnešního Serres) a Visalty (lid s oblasti dnešní Nigrity) sváděli těžké bitvy na obranu svých domovů s Římany až do 148 našeho letopočtu,kdy byli Římany poraženi. Tak toto je antická část historie naší vesnice,která pak pokračuje obrannými boji proti gótským Herulům(262 n.l.),bulharskému carovi Samuilovi(986 n.l.),křižákům (1204 n.l.) aby nakonec padla do rukou Turkům r.1430. Bojů proti bulharským okupantům r.1940 se již jako devatenáctiletý zúčastnil i můj otec,který s ostatními partyzány odešel bojovat do lesů Pangea. Ještě jedna zajímavost: z naší vesnice pochází i současný řecký premiér K.Karamanlis. Myslím přátelé,že by se mezi Vámi určitě našel někdo,kdo by nám také přiblížil místo odkud pochází,protože historicky zajímavých míst je v Řecku bezpočet.Ahoj

...v knize profesora P.Olivy"DÉMOSTHENÉS" jsem narazil na zmínku o thráckých Édonéch(Hédónech)jejichž praprapotomkem bych měl mít tu čest(podle předchozího článku o naší vesnici) býti i já : ...V roce 465 př.n l. se Atéňané pokusili založit další klérúchii na dolním toku řeky Strymonas,z něhož vedly cesty několika směry a bylo proto označováno jako "ENEA ODOI"=Děvět cest.(později na tomto místě byla založena Amfipolis).Když se však přistěhovalci snažili proniknout dále na severovýchod,utrpěli v roce 464 př.n l. katastrofální porážku od thráckých Édonů.

...a ještě jedna zmínka,tentokrát od Hérodota z jeho knihy páté"Terpsichoré",popisuje jak si Dáriův vojevůdce Megabazos podroboval thrácké kmeny při svém tažení na Atény: ... Megabazos však vůbec nepodrobil obyvatelstvo sídlící v horách Pangejských,ani v okolí města Dobéru,ani Agriány a Odomanty(lid z okolí dnešního Serresu)...

...ještě tu mám odkaz na naši oblast z knihy prof.P.Olivy"Řecko mezi Makedonií a Římem" : ...Ústupu perské armády po porážkách,které utrpěla v řecko-perských válkách,využil Alexandr I.k ovládnutí nových území.Mince ražené na přelomu 6 a 5 století na řadě míst při severozápadním pobřeží Egejského moře se pak již neobjevují a na jejich místo nastupují dokonalejší ražby signované jménem makedonského krále. Oktadrachma s portrétem lovce s koněm přímo navazuje na minci,kterou předtím razili Visaltové(lid dnešní Nigrity).Tento thrácký kmen sídlil západně od dolního toku Strýmonu,v oblasti bohaté na stříbro. Podle Hérodotova tvrzení těžil Alexandr v Pangejských dolech "denně talent stříbra" ...Klíčové postavení tu zaujala aténská kolonie Amfipolis založená při ústí Strymonu v roce 465 př.n l.V nedaleko odtud ležícím pohoří Pangeo byly proslulé zlaté doly...

zapoměl jsem do předchozího odstavečku uvést: jeden talent stříbra = 26,2 kg stříbra

Nejstarší evropské písmo

Nazdar přátelé.Rád bych se dnes podíval na základy evropské civilizace a kultury,kam se neustále někteří fanatici snaží vecpat křesťanství a židovskou historii.Jistě kulturu Evropy silně ovlivnili,nestály však i jejího zrodu. Vycházím z prací Františka Stiebitze: ...staří Řekové jsou tvůrci první evropské literatury.Vzdělali skoro všechny hlavní druhy slovesné a pokusili se se zdarem stanovit jejich zákony a objasnit podstatu slovesného krásna.Stali se tak zakladateli evropského slovesného umění. Zabravše v 2.polovině druhého tisíciletí př.n l.postupně jižní část Balkánského poloostrova,šířili se pak kolonizací na východ na ostrovy Egejského moře a pobřeží maloasijské a na západ na Sicílii a pobřeží jižní a západní Itálie. Původně neměli společného jména.Později se zvali Hellény.(Římané je zvali Graeci podle kmene Graiků,usídleného v Epeiru),tedy Římanům nejblíže.Ale mnohem dříve než s obyvateli vlastního Řecka se Římané seznámili s řeckými osadníky,kteří osídlili okolí Vesuvu a takzvané Velké Řecko (Mega Ellas) Na troskách kultury neznámého předřeckého obyvatelstva(jež bylo patrně neindoevropského původu),vytvořili Řekové první evropskou kulturu a civilizaci. Přes četné podněty,kterých se jim dostalo od pokořených praobyvatelů a od národů východních,byla jejich kultura ORIGINÁLNÍ a VPRAVDĚ EVROPSKÁ.

k výše uvedenému odstavci uvedu ještě malou poznámku :Křesťanství svým původem samozřejmě není záležitost evropská,je to nejmocnější duchovní zásah asijského Orientu do evropských věcí a to právě v době,kdy se Evropa tak odhodlaně,dík antické vzdělanosti,oddělila od Asie.Jediný kulturní Evropan,jenž viděl Krista,byl Pilát a ten odmítl odpovědnost za jeho ukřižování.

tak jdeme zase na ty kořeny evropské civilizace a kultury: ... I když už proniklo vědomí národní pospolitosti,zůstali staří Řekové rozděleni na několik kmenů jazykově odlišných,a ty se zase rozpadaly,jak k tomu vedla velká členitost jejich území,v množství drobných městských států.Společného spisovného jazyka zprvu Řekové neměli,jako se také nikdy nespojili politicky v jeden státní útvar.(při tak silně atomistické povaze jakou máme,to snad ani nebylo možné).Z řeckých kmenů kulturně vynikli Iónové,obývající střed maloasijského pobřeží a největší část ostrovů v Egejském moři.V pevninském Řecku se k nim družili Attičané,obyvatelé Attiky (hlavní město Athény).druhý vyspělý kmen,Aiolové,sídlil na ostrově Lesbu a v jeho okolí.Přišli tam ze severního Řecka (z Thessalie)jakožto nejstarší řečtí kolonizátoři Malé Asie.Největší část Peloponnesu osídlili Dórové,z nichž nejvíce prosluli Lakedaimoňané,sídlící v Lakonice(Lakedaimon,Sparta).V Egejském moři obsadili Dórové hlavně Krétu a jih pobřeží maloasijského. Iónština,attičtina,aiolština a dórština byla hlavní řecká spisovná nářečí.Všechna se vyznačovala zvukovou lahodou,bohatstvím tvarů a prostou skladbou.( filológ Moellendorf : ...řečtina(starořečtina)má nádhernou architektonickou stavbu a zní jako symfonická báseň)Největšího významu z nich dosáhlo nářečí attické( viz v předcházejících odstavcích - v roce 403 př.n l. Eukleides).Z něho se vyvinul obecný jazyk,proniknuvší nejen ke všem řeckým kmenům,ale i do celého světa.Když Fillipos Makedonský Řeky silou sjednotil,rozšířila se s výboji jeho syna Alexandra Velikého řecká kultura i jazyk do všech dílů světa,kterých dobyl,ba i na Západ.Obecná řečtina,od dob Alexandrových řeč světová,stala se nástrojem civilizačního i kulturního poslání řeckého národa.

...když tady sedím nad dílem pana Stiebitze,tak přemýšlím nad tím,co způsobilo,že sami Řekové pohřbili dílo svých předků a stali se iniciátory a propagátory křesťanství a pomohli Židům nebo dokonce vytvořili pro Židy řecký překlad Starého zákona tzv.Septuagintu. - za vlády Ptolemaiovců,konkrétně Ptolemaios II,Filadelfos(3 stol.př. n l.) přikázal 72 židovským učencům přeložit ze starohebrejštiny do řečtiny Starý zákon,protože Židé,kteří žili mimo Palestinu měli problémy porozumět již tehdy v běžném styku nepoužívanému hebrejskému jazyku.Židovské střední a vyšší vrstvy se helenizovali a k dorozumívání mezi sebou používali řečtinu.Nový zákon,ten byl tvořen v letech 50 až 150 našeho letopočtu a je taky napsán v řečtině = I KOINI DIATHIKY.Konečně BIBLE=BIBLIO je řecký název knihy. Monoteismus je dobrým nástrojem pro ty ,kteří chtějí ovládat ostatní ,a proto mi přijde divné,že se mezi Řeky(atomisty s demokratickými kořeny) tak uchytil. Mám však na paměti,že doba Alexandra Velikého je už odklonem od duchovní velikosti klasického Řecka.Je pouze distributorem kulturního odkazu svých předků a naopak importuje zpět východní manýrizmus. V minulém odstavci jsme skončili tím,že řečtina se stala nástrojem civilizačního a kulturního poslání Řeků. Tak pokračujeme s panem Stiebitzem: ... K tomuto poslání přispěly svým dílem všechny hlavní řecké kmeny.Řekové byli nadáni představivostí,citovostí i rozumností ale tak,že žádná z těchto duševních složek neměla převahu nad ostatními.Jejich vyrovnaností se vyznačovali zejména Attičané - ti přivedli řeckou kulturu na vrchol jejího vývoje myšlenkového i uměleckého.ŘECKÁ LITERATURA je tedy souhrn všeho,co vytvořily v slovesném umění jednotlivé řecké kmeny.Jejich výtvory odpovídají zvláštnímu nadání kmenů.Aiolové vytvořili epickou a lyrickou píseň.Iónové epos,reflexivní lyriku a prózu výpravnou i naukovou.Dórové sborovou lyriku,Attičané drama a řečnickou a filosofickou prózu. Umělá řecká literatura vyrostla z národa a byla až do doby Alexandrovy spjata s národním životem.(pokračování příště)

výše uvedené potvrzuje i výňatek z knihy "HISTORIE EVROPSKÉ KNIHY" od dr.Pravoslava Kneidla: ...Vzdělanost řeckých širokých vrstev již v 6 až 4 století př.n l. je obdivuhodná!Solónovy zákony byly již v roce 594 př.n l. napsány v Athénách na dřevěné sloupy a tím zpřístupněny široké veřejnosti.Z Platónovy "Obrany Sókrata" se dozvídáme,že na přelomu 5 a 4 století př.n l. byl v Athénách čilý knižní obchod.Platónova Akadémie v tomto středisku řecké vzdělanosti s největší pravděpodobnosti vlastnila malou knihovnu.O Aristotelovi(384-322 př.n l.),učiteli Alexandra Velikého je to bezpečně známo. Největší knihovna starověku byla založena v 3 století př.n l. v Alexandrii.Jejím zakladatelem je Ptolemaios II Filadelfos.V době největšího rozsahu měla 500 000 až 700 000 papyrových rolí.Užívali ji přední učenci té doby : matematik Euklides,geograf Eratosthénes,gramatik Apollónios,matematik Archimédes,astronom Aristarchos za Sámu a další.Dvakrát byla Alexandrijská knihovna poškozena ohněm než ji potkal trpký osud zániku,když e Alexandrie zmocnili Arabové pod Omarovým vedením v roce 643 našeho letopočtu. S dobyvatelskými úspěchy Alexandra Makedonského(356-323) se neobyčejně rozšířila řecká vzdělanost nejen ve Středomoří,ale i daleko na východ do Asie. Helénistickou kulturu přijala i silná židovská obec v Alexandrii.Řecky píšící židovský filosof Filón z Alexandrie,apoštol Pavel,židovský historik Josephus Flavius a první křesťanští otcové. Ačkoliv byzantský císař Justinián zrušil v roce 529 platónskou Akadémii v Athénách,která byla skoro 900 let centrem řecké vzdělanosti,jeho starší předchůdce císař Konstantin) 280-337 n l.)založil významnou řeckou knihovnu v Konstantinopoli,jež představuje pozdní květ řecké vzdělanosti,zvláště v 8 až 11 století našeho letopočtu.

... Řecká literatura vzdělala prvky prostonárodní poezie,schopné vyššího uměleckého poslání a vyvíjela se ve shodě s ostatním vývojem kmenů a celého národa.Ohlasem bojů o nová sídla jest EPIKA.V politických a sociálních zápasech se zrodila LYRIKA.Za rozmachu životních sil a duševních schopností řeckého národa vzniká DRAMA.Literatura rozkvétá postupně druh za druhem,jeden navazuje na druhý,a tak vzniká organický,nepřetržitý vývoj od primitivních prvopočátků až k vrcholným útvarům. Tento organický vývoj se končí ztrátou politické svobody,neboť tá byla základní podmínkou plného kulturního rozvoje řeckých městských států.Písemnictví se sice rozvíjelo dále,ale celkem byly jen obměňovány ty druhy,které vznikly za starší doby, a někdejší výše nebylo už nikdy dosaženo. (to zcela jasně deklaruje nakolik těsně byl kulturní rozvoj starověkých Hellénů spjat s jejich svobodou.Nástup královských Makedonců,jakkoliv přínosných pro rozšíření hellénismu do celého tehdy známého světa,byl pro samotné svobodymilovné demokratické Řecko,civilizačním krokem zpět). Řecká kultura se rozšířila přes hranice starého řeckého světa a vlstní Řecko pozbylo svého vůdčího postavení.Nová kulturní střediska vznikla na území Alexandrovy říše - byla to zejména egyptská Alexandrie - a řecké písemnictví začali vzdělávat i Neřekové.Později převzal vedoucí úlohu Řím. Podle toho se dělí řecké písemnictví na dobu KLASICKOU,jejímž mezníkem je smrt Alexandra Velikého(323 př.n l.),a POKLASICKOU,končící se rokem 529 našeho letopočtu,kdy křesťanský císař Justinián(Romios) dal zavřít v Aténách Akadémii a všechny tzv."pohanské" filosofické školy. (Dodnes jsem nezjistil etymologii slova "pohanský".Toto slovo vychází z řeckého PAGANISTIS,ale z čeho vychází nevím).-pokračování příště

..tedy nevím co znamená v řečtine slovo PAGANISTIS a z jakého základu bylo vytvořeno.Byl bych rád,kdyby se mezi námi našel někdo kdo to ví. pokračujeme s pane Stiebitzem: ... klasická i poklasická doba se člení na dvě období,takže lze v řeckém písemnictví rozeznat celkem čtyři období: 1.období před ATTICKÉ - sahající od vlastních počátků do 6 století př.n l.Vyznačuje se svérázným písemnictvím kmenovým .Iónové vzdělali epos a některé druhy poezie subjektivní.Aiolové prostou píseň,Dórové sborovou lyriku.V Biotii vznikl epos didaktický,v Iónii s počátky vědy i próza.Řecká literatura je mnohojazyčná(spíše bych použil slovo mnohodialektová,protože jde pořád o jeden jazyk-řečtinu). 2.období ATTICKÉ - zabírá 5 a 4 století př.n l.,kdy byli duševními vůdci Řeků Attičané(Athéňané)Druhou polovinu 5 století př.n l.,vyznačenou jménem státníka Perikla,nazýváme povýtce dobou klasickou.(řečeno slovy V.Zamarovského: ...vše co se pak ve světě kultury vytvořilo,poměřujeme tímto klasickým obdobím.Stejný pohled na toto období nabízí J.C.Stobart ve své knize "Sláva,kterou bylo Řecko" ...."Nikdy a nikde v celých dějinách světa nedošlo k takovému kulturnímu a civilizačnímu skoku vpřed jako v Řecku pátého století př.n l.).Za tohoto období rozkvétá drama a próza historická,řečnická a filosofická.Jazykově má převahu attičtina. 3.období HELLENISTICKÉ - sahá od Alexandrovy smrti do roku 30 př.n l.,kdy Římané zabrali Egypt a světovládná římská republika se změnila v monarchii.Řecká literatura se tehdy z velké části vyvíjela mimo vlastní Řecko,pod ochranou hellenistických vládců,zvlášť Ptolemaiovců v egyptské Alexandrii.Proto bývá toto období nazýváno nepřesně alexandrijským.Poezie se odcizuje národu,stává se příliš učenou.Nově vzniká jen básnictví žánrové.Usilovné pěstování odborných věd přivodilo rozsáhlou naukovou prózu.V písemnictví se ustáluje obecná řečtina. 4.období římské - trvající až do roku 529 našeho letopočtu,je stále ještě dosti plodné,ba dochází k novému rozkvětu krásné prózy a epiky.Ale jde tu víc o formu než o obsah.

...kdy staří Řekové začali tvořit epickou poezii nevíme.Historicky je jejich literatura doložena ve dvou velkolepých eposech : ILIADA a ODYSEA, a ty samy svědčí o tom,že je předcházel dlouhý vývoj literární,jehož vyvrcholením tyto eposy jsou. (aby někdo napsal epos o : prvním případě 15 tisících a v druhém případě o 12 tisících verších a navíc v pravidelném hexametru,tak to musí mít setsakramentskou průpravu!) Stopy onoho vývoje jsou obsaženy jednak v pověstech o pradávných pěvcích,(z nichž proslul zejména Orfeus),jednak v četných bájích o bozích ,jimiž přispěly do řeckého bájesloví téměř všechny řecké kmeny. Rozkvět písňové epiky nastal někdy začátkem prvního tisíciletí př.n l. u Aiolů v Malé Asii.Zárodky k němu asi přinesli z Thessálie,své nové vlasti na Balkáně a kolonizační boje mu přispěly vděčnou látkou(nezapomeňme,že Achileas se narodil ve Fthii a jeho Myrmidoni měli sídla někde kolem Pylia(tj,nad dnešním Volosem,tedy v Thessálii).Zvláště utkvěl ve vzpomínce jejich boj o dobytíTroady,krajiny na severním maloasijském pobřeží,kde leželo město Trója čili ILLION,ovládající vstup do propontidy(Černého moře).Míšením pověstí o bojích Řeků na balkáně a o zápasech v koloniích vznikl celý cyklus pověstí pojících se k Tróji - cyklus Trojský -jehož jádrem byla všeřecká výprava proti Tróji. (pokračování)

...Illias a Odyseia jsou jediné dva eposy,které se z té doby zachovaly,nepochybně proto,že byly nejlepší.Jsou to skladby velmi rozsáhlé: Illias má asi 15 tisíc a Odyseia asi 12 tisíc veršů v pravidelných hexametrech.Látka obou eposů je čerpána z pověstí trójského cyklu.Oba eposy jsou plody dvorské poezie-Illias je epos války,Odyseia eposem míru.Vyznačují se objektivností,idealizací dějů,epickou šíří,hojnými přímými řečmi,četnými přirovnáními a výtečnou charakteristikou osob.Bohové zasahují do lidského jednání,a třebas jsou vznešenější,chovají se jako lidé. ÓMYROS(Homér) byl až do nového věku bez vážnějších pochybností pokládán za původce Illiady a Odyseie.Staří si ho představovali jako slepého slepce,ale nevěděli o něm nic bezpečného,ani kdy žil a odkud pocházel. V minulém století (pan Stiebitz mluví o 19 století) byly homérské básně podrobně rozebírány,aby se zjistilo zda pocházejí od téhož původce a jak vznikly.Pravděpodoný výsledek usilovné badatelské práce je asi toto:...Illias je dílo vynikajícího básníka,jímž byl bezpochyby Homér.Pocházel patrně ze Smyrny a žil asi v 8 století př.n l.Odyseia je ,jak se zdá,o jedno století mladší.K tomu ukazují změněné kulturní a sociální poměry v ní líčené i pokročilejší básnické umění.Je to výtvor jiného geniálního básníka nám neznámého.(u jiných autorů je však uváděn Homér jako tvůrce obou eposů). Ani Illias ,ani Odyseia nevznikla,jak se za to mělo,sebráním epických písní.Jsou to výtvory složené PODLE JEDNOTNÉHO UMĚLECKÉHO PLÁNU. Homérské básně měly obrovský význam pro Řeky,působily na všechnu poezii a prózu,na výtvarné umění,na vědu,na výchovu i na celý národní život.Pro všechny časy se staly nedostižným vzorem epiky. ( tady musím uvést,že Illias a Odyseia má význam již celosvětový,když je v učebních osnovách snad všech kulturních národů planety) pokračování

samozřejmě jsem ve výše uvedeném odstavci chtěl napsat slepého pěvce

Dnes odskočíme o F.Stiebitze a podíváme se co o eposech ILLIAS a ODYSEIA píše jiný velký obdivovatel řecké historie V.Zamarovský : ...Řekli jsme už a musíme to opakovat:jsou to největší básně řecké a světové literatury.Navíc jsou to nejstarší básně,jež se nám z Řecka zachovaly.Ač se od doby jejich vzniku svět úplně změnil,stále ještě poskytují umělecký požitek,uchvacují krásou a moudrostí,jsou stále živou a nezbytnou součástí všelidské kultury.Velikost básně samozřejmě neurčuje délka ani stáří.Není sice objektivně zjištěno,co ji určuje,ale fakt je ,že dosud se nenašel nikdo,kdo by s vážnou tváří postavil jiné básnícké dílo nad ně nebo před ně.Shoda v jejich hodnocení je až k nevíře!Můžeme si vybrat kteréhokoliv umělce nebo znalce,jehož hlas má právo být slyšen,a každý říká přesně nebo přibližně totéž co třebas Gogol : "je to rozhodě nejdokonalejší výtvor všech věků!"

Druhým zatím známým nejstarším řeckým básníkem(rapsódem)je HESIODOS.Použil epické formy i mluvy k poučování lidí.Stal se tak zakladatelem didaktické poezie,ve starém věku velmi oblíbené.Pocházel ze vsi ASKRA v Biotii a žil někdy v 8-7 století př.n l. a pohřben byl v "Myniově hrobce" v Orchomenu.Tuhá práce a trpké osobní zkušenosti ho naučily přemýšlet o bozích,o světě,o lidech.V básni THEOGONIA vylíčil původ a vývoj světa a bohů.Uvedl v ní přečetná řecká božstva v jednotný genealogický (rodokmenový)systém.Báseň ERGA KAI HEMERAI(Práce a dni)obsahuje jednak etické výklady,v nichž se chválí spravedlnost,úcta k bohům a práce,jednak stručný návod k venkovským pracím za všech ročních dob na poli,na vinici i v domácnosti,jakož i rady pro společenský život.Skutečná poezie se objevuje u Hesioda jen zřídka - je především myslitel a svérázná lidská osobnost.Hesioda již antická kritika považuje za nejlepšího spisovatele. (Když už dnešní Řekové tak nutně potřebují ke svému životu božskou přítomnost ve svém životě,tak Hesiodovo dílo nabízí mnohem čtivější a racionálnější zprostředkování).Zatímco podle bible"na počátku bylo SLOVO",podle něho "nejdřív ze všeho byl CHAOS",tj.zosobněný zmatek prvků beztvárné prahmoty,což ve vztahu ke dnešním vědomostem o vzniku vesmíru je pozoruhodné stanovisko!Hesiodos skládal své básně stejně jako Homér hexametrem,tj,šestistopým veršem složeným z daktylů(jedné slabiky dlouhé a dvou krátkých). Mnoho jiných didaktických eposů starší doby zaniklo.V 7 a 6 stol.př.n l. se didaktický epos stal také oblíbenou formou pro výklady čistě filosofické.(tentokrát jsem zkombinoval v tomto odstavci práci F.Stiebitze a V.Zamarovského)pokračování

Tak přátelé,jdeme se zase podívat na kořeny evropské kultury,potažmo kultury již celosvětové,protože jestliže starověké Řecko vybudovalo bytelné kulturní základy Evropě,její národové tento odkaz dále rozvinuli a vybudovali to,čemu se říká západní civilizace,a tá do dnešních dnů určuje charakter této planety.Jakkoliv mě moji příležitostní spoludiskutující upomínají,že existovaly přeci i jiné rozvinuté civilizace,mnohem starší než řecká,je to duch starověkého Řecka,který žene tuto civilizaci kupředu.Co nás dnes upomíná na starověký Egypt?(RamsesII? -o něm obyčejný pozemšťan ví většinou jen to,že leží v sarkofágu ),Starověká Čína?(v povědomí většiny lidí je spojená s Velkou zdí).Avšak na celé planetě se ve školách setkáte s Archimedem a jeho zákonem,Pythágorem ,Euklidem a jejich větami,o Homérově Illiadě a Odysey jsme už mluvili,lékaři přísahají na Hipokrata atd. I ty nejrozvinutější mimoevropské země profitují na průmyslu založeném na vědách,které uvedli v život starověcí Řekové.V současnosti nejpoužívanější přístroj na této planetě nese řecký název - TELEFÓN -řecky TELE = vzdálený,FONo = hlas. Tak jdeme na exkurzi starořecké=Evropské kultury s panem F.Stiebitzem - LYRIKA : ...řecká lyrika se vyvinula z prostonárodní poezie jako lyrika sólová(monodická) a sborová(chórická).Jak ukazuje název,byly to písně zpívané k lyře či vůbec k strunnému nástroji,často provázené i mimickým tancem.Sborová lyrika,při níž se užívalo strunného nástroje nebo píšťaly(aulos),byla ve starém Řecku hojně vzdělávána zvlášť k účelům bohoslužebným a měla množství druhů.Subjektivní poezie vyspěla u Řeků tehdy,když se za spojeneckých a politických bojů po zrušení královlád začalo povznášet sebevědomí jedincovo. (vidíte,že si Hellén už ve starověku uvědomil,že si dokáže vládnout sám a nepotřebuje k tomu faraóna jako v Egyptě,nebo císaře jako v Číně). Básnictví elegické a satirické rozkvetlo u Iónů,píseň sólová u Aiolů a Iónů,sborová u Dórů.To se jeví i v mluvě těchto jednotlivých básnických druhů.Zakladatelem řecké lyriky byl ARCHILOCHOS z Paru(žil kolem roku 650 př.n l.).Byl povahy dobrodružné a neklidné a svou vášnivost vybíjel v iambech(útočná,satirická báseň a obsahovala často i osobní reflexe) a rušných písních.Zabýval se také elegií. Neosobní TYRTAIOS (žil asi v téže době ve Spartě) rozohňoval elegiemi Sparťany k boji. MIMNERMOS z Kolofona( žil kolem roku 600 př.n l.) naříkal v elegiích nad pomíjejícnosti mládí a krásy a velebil lásku a požitek. SOLÓN,první básník Athénský(asi 639-559),plnil své elegie kritikou současných společenských a politických poměrů své vlasti a úvahami o životě.Svými básněmi hájil své ústavní reformy.Dovedete si představit v jiných jakkoliv starých a velkých říších nějakého básníka,který kritizuje poměry tam panující?Jak dlouho by asi psal básně?

tady bych udělal maličký odskok a navázal bych na předchozí úvahu o tom,proč staří Řekové a nikoliv jiné větší a starší národy určily běh dalších dějin této planety.Předkládám úsudek V.Zamarovského k tomuto tématu: ... Patří mezi nejvzrušivější otázky dějin,proč se do čela tohoto všelidského pokroku dostali zrovna Řekové a nikoliv Egypťané,Babylóňané nebo jiné národy starověkého Východu,které měly mnohem starší kulturu a civilizaci.Řekové žili v malých a přehledných státech,cestovali a plavili se po mořích,poznávali a srovnávali.Jako rolníci museli odhadovat úrodu,jako podnikatelé odbyt,jako obchodníci riziko.Ať se živili jakkoli,práce je neustále nutila přemýšlet a samostatně rozhodovat.Naproti tomu obyvatelé orientálních říší žili v obrovských,bezhraničních celcích,které nikdy nepřehlédli.Byli připoutáni k půdě,neměli možnost srovnávat,existenčně záviseli na ústředně řízených zavodňovacích pracích,pracovní proces nevyžadoval jejich osobního rozhodování,z aktivní účasti na veřejných věcech byli vyloučeni.Kromě rozdílů v ekonomické základně a politických formách života,hrálo tu zvlášť velkou úlohu NÁBOŽENSTVÍ.Zatímco jednoduchá struktura řeckých městských států umožňovala i tyranům vládnout bez náboženského donucení,vládcové miliónových mas Východu se bez něho neobešli.Vše co se týkalo náboženství,od výkladu stvoření světa po představu o posmrtném životě člověka,bylo z těchto důvodů tabu.Astronomické,meteorologické a mnohé jiné poznatky byly pak z týchž důvodů monopolem kněží.Rozumový názor na svět neměl za těchto podmínek dost prostoru pro rozvoj,naopak,byl jako odchylka od náboženství potlačován.SVOBODNÝ ŘEK SE MOHL ZABÝVAT ČÍMKOLIV A VYJÁDŘOVAT SVÉ NÁZORY O ČEMKOLIV A JINÝ SVOBODNÝ ŘEK MU MOHL ODPOROVAT.Poddaný orientální despocie musel mlčet - přinejmenším o věcech,onichž už padlo slovo kněží nebo vládců.A pak se přátelé dočtete,že v Krnově se naší krajané (vyrostlí za socialismu bez církevních tradic)úporně snaží o vybudování ortodoxního chrámu.Ani nemůžu napsat řeckého,protože dostávám křeče do prstů jen pomyslím na to zprznění všeho co tu o našich předcích píšu.Naštěstí duch starých Hellénů přešel i na kulturní elitu zástupců ostatních evropských národů a až přestaneme být Romií,tak se můžeme opět u nich poučit o velikosti svých předků.

Nazdar přátelé,dnes si při zkoumání kořenů evropské kultury řekneme něco o PÍSŇOVÉ LYRICE - je zvaná také melika(starořecké melos=píseň, takže už víme proč máme v českém jazyce slovo "melodie"),rozkvetla s rozmachem řecké hudby a tance,hlavně na aiolském ostrově Lesbu a na Krétě.Odtud pronikala hudba,zpěv a tanec do vlastního Řecka.Sólová píseň(monodie) je nejvlastnější lyrika.Vzdělávali ji kolem roku 600 př.n l. na Lesbu dva básníci:ALKAIOS(Alkéos),vznětlivý aristokrat,jenž bojoval proti tyranům i proti lidu a proslul hlavně písněmi politickými a pijáckými a básnířka SAPFÓ,jež skládala krásné písně milostné a svatební.K nim se druží iónský básník ANAKREÓN z Tea(6 stol.),známý hlavně hravými písněmi milostnými a pijáckými.Sborová lyrika dosáhla svého vrcholu koncem 6 a v první polovině 5 stol.př.n l. činností tří významných "chóriků" : SIMONIDES,BAKCHILIDES a PINDAROS. Simonides z ostrova Kea(556-468),nejnadanější a nejplodnější řecký lyrik,pohyblivý světoobčan,získal si pověst hlavně úchvatnými žalospěvy(předpokládám,že žalospěv je řecky=psalmos).Jeho sestřenec Bakchilides byl také všestranný chórik,ale méně nadaný.V nové době bylo nalezeno asi 20jeho básní,zčásti celých,zčásti neúplných:jsou to epiniky a dithiramby.(epiniky jsou písně na oslavu vítězství)Dithyramby jeho mají ráz značně baladický.Pindaros z Kynoskefal u Théb (asi 520-440)došel největší slávy.Stal se brzy nejvyhledávanějším básníkem velmožů celého řeckého světa,kteří si přáli být oslavováni jeho zpěvy,hlavně tehdy,když zvítězili v národních hrách(Pindaros složil na 300 oslavných básní ve vztahu k olympijským závodům.Musel to tedy být pořádný sportovní fanda!)Pěstoval téměř všechny druhy sborové lyriky.Kromě četných zlomků se od něho zachovaly čtyři knihy epiniků,složených k poctě vítězů v závodech a rozdělených podle čtyř hlavních panhelénských her(Olympijské,Pythické,Nemejské a Isthmické).Většinou jsou trojdílné,skládajíce se z oslavy osoby vítězovy,z mythologického vyprávění a z morálních reflexí.(pokračování)

Takže dnes se vrhneme na počátky řecké PRÓZY : Próza byla uměle vzdělána později než poezie,ale neliterárním životem žila již vedle bohatýrské písně a byly jí skládány nejstarší básnické druhy : báje,pověst,pohádka,bajka,šprým.Oblíbeným předmětem výpravné prózy byla také dobrodružství,zprávy o dalekých zemích,osudy významných lidí.Takovými vyprávěními bavil posluchače odborný vypravěč(LOGOPOIOS,logos=próza - píše F.Stiebitz,já bych jen doplnil,že logopios znamená člověka,který se zabývá mluveným slovem),jenž v Ionii brzy vytlačil recitujícího rapsóda.Potřebami veřejného života(kodifikace práva,smlouvy,vyhlášky atd.,řečnění ve sněmu a na soudech)se začala rozvíjet próza jednací.Tak se událo u všech řeckých kmenů.Ale u Iónů,rozumově založených,vnímavých pro přírodu a zvídavých,přistupovala k zájmu o svět touha po poznání a rozumovém výkladu světa.Tak se stali tvůrci EVROPSKÉ VĚDY a PRÓZY NAUKOVÉ,v níž si věda hledala vhodného výrazu.Žádný druh výpravné prózy ,snad kromě bajky,nebyl uveden do literatury jako samostatný druh slovesný.Vyskytovaly se jen jako vložky v historických dílech.Zábavné literatury v našem slova smyslu- tj,hlavně výpravné prózy-řecká klasická doba neznala,ale pod povrchem literatury žila výpravná próza stále a později si vynutila uznání.(příště pokračování s Ezopem)

Takže jsme v odstavci starověká řecká (můžeme klidně psát protoevropská)próza: ... k nejstarším pěstitelům výpravné prózy náleží AISOPOS( v česku známý jako EZOP) ze Sard,známý skladatel zvířecích bajek(kolem roku 550 př.n l.)Jeho osoba je opředena četnými pověstmi.Byl logopios,vyprávěl prózou bajky ,a ty kolovaly ústně.Později byly všechny řecké bajky připisovány jemu a byly zaznamenány písemně.(prozaické zpracování bylo sestaveno byzantskými vědci teprve v 11 století našeho letopočtu).Ezop byl prý otrokem na ostrově Samos,pobýval na dvoře Kroisově a byl usmrcen při sporu s obyvateli Delf - píše F.Stiebitz. V.Zamarovský o něm píše toto : ...Zda existoval hrbatý frýžský otrok Aisopos(víme z už z článku o Makedoňanech ,kdo byli Frýgové,že přesídlili ze severního Řecka roku 1150 př.n l. do Malé Asie),známější dnes pod jménem Ezop je nejisté.Jisté však je ,že se mu připisovalo autorství celé řady bajek,tj.anekdotických vyprávění s mravoučným nebo satirickým zaměřením, v nichž zvířata nebo věci vystupují jako lidé.O vzniku bajky se už v antice objevila teorie,že je asi výtvorem otroků,kteří se neodvažovali veřejně vyslovit své názory,a tak pro ně vynašli formu vtipného jinotaje.Tento její původ je zcela pravděpodobný.Na rozdíl od oficiální básnické a prozaické tvorby si Řekové folklórní pověsti a zejména bajky příliš necenili.Nenašli pro ně dokonce ani zvláštní pojmenování.Avšak i taková popelka z periférie řecké literatury,jakou byla bajka, může posloužit za příklad dalekosáhlého řeckého vlivu na pozdější evropskou literaturu.-pokračování

... a konečně se blížíme tomu,co dělá Řecko Řeckem - FILOSOFIE (v novém hávu v češtině sice psáno se "z"(filozofie),což je však odklon on sémantiky slova,protože zofie neznamená v řečtině nic,kdežto sofie = vědění,moudrost),tedy filo=miluji,sofie = moudrost. Nauková próza zprvu sice ještě měla vážného soupeře v didaktickém epose,ale brzy ve filosofii i v odborných vědách úplně zvítězila.Byla to próza Iónská.Staré řecké mýty byly první pokusy evropského člověka o výklad světa i jeho smyslu života.K filosofii,tj.svobodnému bádání o bohu,světě a člověku,dospěli nejdříve Iónové.Předdattická filosofiese zabývala převážně výkladem světa a přírody.je to tzv.kosmologické období řecké filosofie.Iónští fysiologové(badatelé o přírodě fysis=příroda),se pokoušeli především stanovit pralátku ,ze které se zkládá svět.THALES,ANAXIMANDROS,ANAXIMENES - všichni tito filosofové pocházeli z Maloasijského Mileta.Poněvadž této pralátce přisuzovali i život,nazývají se také HYLOZOISTY(ýli = látka,zoi=život).Jevy si vykládali zhušťováním a zřeďováním pralátky za účasti tepla a chladna.(třeba u vody to platí : má skupenství i plynné,i kapalné i pevné a změnu skupenství tady určuje teplo a chlad.pokračování

V předcházejícím odstavečku jsem použil pořečtělé slovo "sémantika".V řečtině symansi= význam,což se zachovalo téměř v nezměněném stavu i v angličtině :význam= sense.(a teď si uvědomuji,že i vedle u Poláků má týž tvar,zrovna tak u Francouzů a u Španělů =sentido)) Jak už jme výše uvedli - vstupní bránu na pole filosofie otevřelo Řekům "sedmero mudrců".Takže než budu pokračovat v díle F.Stiebitze,tak se s nimi seznámíme: Athénský SOLÓN (asi 640-560 př.n l.)Korintský tyran PERIANDROS (asi 627-584 př.n l.)Tyran z Mytiliny PITTAKOS(asi 645-570 př.nl.)Vládce v Lindu na Rhodu KLEOBÚLOS(asi 600 př.nl.)BIÁS,mudrc z maloasijské Priény( asi 570 př.n l.)CHEILÓN ze Sparty(asi 640-570 př.n l.)A sedmý z těchto mudrců nebyl vládcem ani zákonodárcem,nýbrž mužem,kterým se začala řecká a světová filosofie : THALES z Mílétu(asi 640-562 př.n l.)Vidíme,že jde převážně o osoby žijící v 7 století př.n l.Starověcí autoři i novověcí badatelé nazývali Thaleta "největším učencem své doby".Byl matematikem,fyzikem,astronomem,přírodovědcem,vynálezcem a navíc filosofem.Jeho jméno je první známé jméno v dějinách vědy vůbec.Změřil podle stínu výšku egyptských pyramid,vypočítal dráhu slunce od slunovratu do slunovratu,sestavil kalendář na základě slunečního roku,vyhotovil meteorologické tabulky s předpovědí počasí,vypočítal zatmění slunce(na 28.5.585 př.n l.),vynalezl a sestrojil hydraulické hodiny.Trvalý význam má jeho objev několika geometrických pouček,mezi nimi tzv.Thaletovy věty,které se dodnes učí na základních školách.Jako mudrc se proslavil zejména heslem "Poznej sám sebe".Za pralátku (ýli) z které se zkládá svět považoval vodu:"voda je materiální prazáklad všech věcí".

Včera jsem tady spisoval do půlnoci a nakonec se mi bloknul počítač a vše se ztratilo,takže dnes jen pár vět ještě k Thaletovi z Milétu:...Byl první ,kdo se vymanil z empirické(řecké empiria =zkušenost)geometrie Egypťanů a Babyloňanů a dospěl k důkazům matematickým a k všeobecným teorématům(tvrzením).Odhalil magnetismus a objevil elektřinu.Dále učil,že světlo Měsíce pochází od Slunce a Země jako koule spočívá uprostřed světa na vodě.(mluvíme však o 7 století př.n l.-a přece křesťanská církev ještě do 17 stol.upalovala popírače geocentrického systému).Druhý zajímavý Miléťan,Thaletův žák ANAXIMANDROS, překvapuje jinou dalekozrakou teorií o původu člověka :...na počátku se zrodil člověk ze živočichů jiného druhu...první živočichové se zrodili ve vlhku a měli na sobě šupinatou kůru... člověk se zpočátku podobal jinému živočichu,a to vodnímu(rybě).(Darwin s podobným tvrzením "O původu druhů" přijde až v 19 století našeho letopočtu!)Zrod nebeských těles vysvětloval velmi nenábožensky:odtrhla se odstředivou silou od "ohnivé kůry"vzniklé otáčením Země.Za pralátku bytí považoval"apeiron" = nepoznatelné,co nemá hranice.Třetí Miléťan Anaximenes,jeho současník a žák,tvrdil,že pralátkou je vzduch.Pomocí slunečního záření vysvětlil zatmění Měsíce a duhu.Další Ión HERAKLEITOS z Efesu,další z řady řeckých ateistů pokládal za pralátku všeho :věčně živoucí oheň - tento řád světa nestvořil žádný bůh a žádný člověk,tento řád tu byl,je a bude vždycky-je to věčně živoucí oheň,podle okolností jednou doutnající,jednou hasnoucí.Ionem byl také PYTHAGORAS z ostrovaSamos,ale usadil se v Krotonu(jižní Itálii)a splynul tam s dórským prostředím.Z Ionie vyšli také eleaté-první opravdové školy filosofické,nazvané tak podle města Eleje v jižní Itálii=XENOFANES,PARMENIDES,ZENON.EMPEDOKLES z Akragantu na Sicílii předpokládá pralátku složenou ze čtyř živlů:voda,země,vzduch a oheň.Své myšlenky vyložil v didaktickém eposu.Jeho nauka očtyřech živlech byla později téměř všeobecně uznávána.Dalším v řadě Iónů je ANAXAGORAS z Klazomen v M.Asii.V evropské filosofii je to první dualista:poprvé postavil ke hmotě i rozum(nús),tedy prvek duchovní.Tady bych s Iónskými fysiology skončil,protože nás čeká můj oblíbený atomista DEMOKRITOS z Abdér,a tomu bych rád věnoval více času.(pokračování)

pokračujeme v díle F.Stiebitze :Přehled řecké literatury,konkrétně jsme v oddíle -próza nauková:...V Ionii konečně vznikl nejpodivuhodnější řecký systém,nauka atomistů.Založil ji Leukippos z Miléta,ale vybudoval ji DEMOKRITOS z Abdéry(nar.460 př.n l.dožil se 90-ti let-tedy zemřel v r.370 př.n l.,taky v Abdéře),jeden z nejuniverzálnějších řeckých duchů a nejplodnějších spisovatelů.(napsal přes sedmdesát knih.Knihy samy se ztratily,což je nepochybně největší ztráta,jež nás ve vědecké literatuře postihla vůbec.Jejich učení si však přesto dovedeme bezpečně zrekonstruovat podle záznamů a výkladů pozdějších filozofů.Antičtí autoři citovali častěji Demokrita,u něhož jim imponovalo,že"prošel největší část světa ze všech současníků a konal hlubší zkoumání než kdokoli jiný".Už pouhé názvy jeho knih,jež Diogenes Laertský roztřídil na třináct skupin-etické,fysikální,matematické,astronomické,uměnívědné,filologické,historické,lékařské,vojenské atd. -potvrzují Aristotelova slova,že "přemýšlel a vyznal se ve všem",i Ciceronova,že"jeho myšlenky neměly hranic".Demokritos prostě předpokládál věčnou hmotu,aniž se ptal jaká je to látka,a prázdný prostor.Hmota se skládá z nepatrných (našemu oku neviditelných) a dále nedělitelných "ta átoma"To,že atomem nazvali novodobí vědci částici kterou,jak v průběhu dalšího zkoumání vyplynulo,jde zase dělit na protony,neutrony,neutrino,kvarky,struny a v poslední době ještě membrány(kie pu imaste akoma!)není samozřejmě chyba Demokrita!Ten řekl,že jsou dále nedělitelná .Všechny se kvalitou shodují,ale liší se od sebe tvarem,velikostí,pořadím,polohou a tíhou - ta jest jim hybnou sílou.Vznášejíc se od věčnosti v prázdném prostoru narážely na sebe,i nastalo víření a shlukování atomů:tak vznikl svět a jeho jevy(máte dojem ,že právě sledujete odborný film o jevech probíhajících ve vesmíru na National geografic?Tak to je Demokritos z pátého století př.n l.)Podle toho,jak jsou atomy seskupeny,má jev vzhed té či oné věci.Změnou v seskupení nebo množství atomů mění věc vzhled,rozpadnou-li se ,zaniká.Též duše je shluk atomů(oheň),tedy pomíjí.Vnímáme jevy proto,že vyzařují ze sebe atomy,jež jdou do našich smyslů. (před časem jsem na jednom webu četl překlad jakéhosi holandského náboženského fanatika,jež satana nazýval Řecký kníže - už vím proč.)Demokritos věnoval pozornost i etice.Štěstí záleží v dobré mysli - té lze dosáhnout pravou měrou požitku a harmonickou uměřeností v životě.Četné jeho spisy byly psány jasnou,uhlazenou prózou. Jak Leukippos,tak Demokritos jsou z Abdér,Iónského města na jižním pobřeží Thrákie,jhož nevelké pozůstatky u dnešního stejnojmenného městečka odkryli až roku 1950 řečtí archeologové v čele s M.D.Lazaridisem(vzpomínáte si přátelé,že většina kolonii na Pontu je vytvořena Iónskými kolonisty z Miléta?).Leukippos pocházel z Milétu,je pravděpodobně starší,jeho životopisná data však neznáme.Demokritos se narodil v Abdéře a tam i zemřel.Procestoval celý tehdejší známý svět od Indie přes Persii a Egypt po Etiopii a před návratem do rodného města žil nějaký čas v Athénách.Z Leukippova a Demokritova učení je nejznámější a nejvýznamnější tzv.atomická teorie.Podle ní existuje na světě nejn bytí,ale inebytí.Bytí není jedno,ale mnohé a nebytí je prázdno.Bytí existuje jako hmota,prázdno je prostor.Bytí ,tj,hmota,se skládá z nesčísleného množství nesmírně malých homogenních částeček,jež se neustále pohybují v prázdnu,tj,v prostoru.(Nic nevzniká,nic nezaniká,vše se neustále přetváří.To je rozhodně příjemnější představa než nebíčko a peklíčko kde ,abyste se dostali do nebíčka,tak musíte prdelkovat kdejakému pomazanému úchylovi.A jestli jsou v peklíčku řecké knížata,jak jsme se dozvěděli výše,pak tam určitě bude i kafenio!Tak nashledanou.)

Stále zkoumáme protoevropskou literaturu v podání Iónů.U nich se vyvinula také lékařská věda.Z lékařů starší doby vynikl nejvíce HIPPOKRATES z ostrova Kó(asi 460-370,takže je to vrstevník Demokrita a dokonce zemřeli ve stejném roce)Zachovalo se pod jeho jménem přes 50 spisů.(až skončíme toto dílo F.Stiebitze,tak se odrážkami budu vracet k jednotlivým osobnostem,abychom se o nich dozvěděli trochu více.Potěšilo by mně,kdyby se tady našel ještě nějaký nadšenec,který by mě sem tam opravil,anebo rozšířil moje i vaše obzory.Někomu to moje psaní tady může připadat jako exibicionismus,avšak mě k tomuto počinu přivedlo zjištění,že spousta lidí podléhá někdy záměrnému,někdy nechtěnému překrucování dějin.A já jako Hellén,když už nejsem schopen,byť se jen přiblížit velikosti našich prapředků,pokládám za povinnost,chránit jejich odkaz alespoň touto formou). ISTORIA(historie) - toto slovo je iónského původu a značilo původně zkoumání,vědu.V nejstarší době navazovalo dějepisectví na epiku,vyprávělo báje a legendy,týkající se založení měst a urozených rodů.Iónové upírali pozornost na dobu přítomnou,poznávali různé národy,jejich území,život,dějiny.Tak se vyvíjela řecká historie na širokém podkladě,zahrnujíc v sobě zeměpis,národopis a sám dějepis.Tendenci měla tato próza zábavně poučnou.Na vědeckou výši se povzneslo dějepisectví teprve v Athénách. První vědecký cestovatel HEKATAIOS z Miléta (kolem r.500 př.nl.)popsal ve svém spise Periigisis tehdejší známý svět,z velké části z vlastního poznání a ve spise Genealogie vyprávěl báječnou historii Řecka,pokoušeje se o historickou kritiku a pevný chronologický systém.Byl důstojným předchůdcem Herodotovým.HERODOTOS z Halikarnasu v Karii(jih Malé Asie) se narodil asi 485 př.n l.Zcestoval velkou část tehdejšího světa,pobyl i v Athénách,kde získal významné přátelé,a zúčastnil se založení athénské kolonie Thurií v jižní Itálii.Zemřel krátce po roce 425.Složil světové dějiny - byl jiim dán název Historie - v nichž pod dojmem vítězných válek řecko-perských pojal vývoj světa jako odvěký zápas mezi Řeky a východními barbary,mezi Evropou a Asií.Válka s Peršany,vyvrcholení tohoto zápasu,vylíčil zeširoka až po rok 478 př.n l.V četných a leckdy rozsáhlých odbočkách pojednal o krajích,zvycích a dějinách téměř všech hlavních starověkých národů.Stvořil tak rozsáhlé dílo pestrého a poutavého obsahu,jehož půvab je stupňován milým,prostým slohem,množstvím národopisných a výpravných vložek a bodrostí průvodcovou.K historické kritice jsou u něho toliko náběhy,ale je pravdomluvný a spravedlivý i k nepříteli.Zaslouží si názvu "otec dějepisu".-pokračování

Tak dnes přátelé při studiu protoevropské literatury vstupujeme do období Attického : ... Athény se v kulturním vývoji opozdily nejen proti řeckým osadám mimo Řecko,ale i proti některým krajům vlastního Řecka(Biotie,Sparta).Jakmile však Solón (594)položil základy k demokratizaci Athén a ta se začala uskutečňovat,projevily demokratické Athény za řecko-perských válek pozoruhodnou zdatnost,a posíleny námořním spolkem předhonily v slovesném umění ostatní Řeky.Ani když prohrály proti Spartě peloponnéskou válku(404),nepozbyly Athény svého kulturního významu.Jejich literatura se stala všeřeckou,později za Alexandra Velikého světovou. Vlastní rozkvět písemnictví attického spadá do doby po válkách řecko-perských(480)Dobu kdy zasahoval do vývoje Athén státník Periklés(asi 560-510),nazýváme povýtce dobou klasickou.V 5 století př.n l. rozkvetlo v Athénách drama a historická próza.Ve 4 století próza filosofická a řečnická.(tedy vůči Miléťanům o téměř dvě století)Epická a lyrická tvorba sice v tomto období neustala,ale je zastíněna skvělostí ostatních výtvorů.ATTICKÉ DRAMA a)TRAGÉDIE b)KOMÉDIE Dramatickéá poezie je právě tak stará jako epika a lyrika,ale do umělé poezie byla zavedena až po rozkvětu epiky a lyriky,o něž se umělé drama opírá.Umělé drama - tj.umělecký slovesný útvar s uzavřeným jednotným dějem a určitým životním a myšlenkovým obsahem - je výtvor čistě řecký.Od Řeků se přímo nebo nepřímo učili dramatické tvorbě všichni národové evropští,ba i někteří národové mimoevropští.Nehledíc na to,že Řekové kultivovali některé druhy primitivního dramatu - pantomimos,předvádějící dramatickou látku jen mimikou.MIMOS,napodobující realisticky zajímavou situaci všedního dne a mnohotvárnou bujnou FRAŠKU,zešměšňující bohy i lidí-stvořili Řekové z prostonárodních prvků dva hlavní druhy uměleckého dramatu:vážnou TRAGÉDII a veselou KOMÉDII.K tragédii se pojilo satyrské drama.Smyslem pro komiku vynikali spíše Dórové,peloponnéští a sicilští a působili podnětně i na vznik attické komedie.Také na počátky tragédie působili.Ale přes tento dórský přínos je drama výtvor attický.(tak zítra pokračujeme s tragédii)

TRAGEDIE souvisí s kultem Dionysovým.Vznikla ze sborových tanečních zpěvů(dithyrambů),zpívaných k jeho poctě lidmi,kteří byli převlečeni za Dionýsovi satiry,přírodní to démony v podobě kozlí(tragos=kozel,odie=zpěv.Ještě dnes v mnoha,i těch nejmenších vesnicích v Řecku najdete budovy jenž nesou v průčelí nápis Ódion,což jsou hudební školičky,takže vidíme,že hudební tradice je v Řecku stále živá.Jistě si vzpomínáte na různé kavárny či kina ,která tady v Česku nesla název ODEON=počeštěné Ódion).Písně měly obsah lyricko-epický.Základ k tragédii byl dán,když ke sboru přistoupil mluvící a jednající herec.Prvního herce prý zavedl Attičan THESPIS(kolem r.534 př.n l.).Předmětem takových jednoduchých představení byly báje o Dionýsovy,obsahu vážného i veselého.Brzy však byla čerpána látka i z jiných bájí.Sbor pak už nevystupoval v podobě satyrů,nýbrž v podobě lidské a vážné prvky převládly.Tragédie byly pojaty do slavností Dionysových,a tři připuštění básníci jimi závodili mezi sebou,každý třemi tragediemi a jedním satyrským dramatem jako dohrou(satyrské drama=to co bylo v původní tragédii žertovného.Jejich rozmarnost byla zvyšována sborem křepčících satyrů).Ještě taková zajímavost - byly-li všecky tři tragedie,nebo dokonce i satyrské drama čerpány z téže báje -pak vznikaly látkové "trilogie"či "tetralogie".Avšak větším uměním bylo zpracovat v každém kuse jinou báji.-pokračování

dnes bych pokračoval ve vývoji řecké tragédie : Tragédie se skládala z částí zpívaných a částí opouze mluvených.Písně zpíval jednak sbor za tanečního a hudebního doprovodu(to byla nejstarší součást tragédie),a jednak jednotlivý herec(tato část se nazývala monodie ... monos=sám)První sborová píseň,to znamená vlastní vstup,se nazývala PARODOS a ostatní písně se už nazývaly STASIMA(to byly písně na stanovišti v orchestře(orchestra je v řeckém divadle okrouhlá plošina pro tance).Z mluvených částí se ta první,před příchodem sboru nazývala PROLOGOS(myslím,že toto slovo vychází z PROTOS=první a LOGOS=v tomto případě proslov,projev.V češtině používáme slovo "prológ",tak jen uvádím jeho vznik) a tá poslední,závěrečná se nazývala EXODOS(odchod,výstup,angličtina si toto slovo ponechala :EXIT,latina pouze změnila poslední O v U).Takže prologos a exodos odpovídají prvnímu a poslednímu jednání tragédie.Dialogy mezi jednotlivými sborovými písněmi byly nazývány EPISODIA=epizody - bývaly tři až čtyři.Slovo episodion ukazuje,že původně byl výstup herce chápán jako vsuvka,přerušující činnost sboru(epi = následující nebo po,odion=zpěv-tedy po zpěvu.Vidíte,že řečtina se nám krásně skládá jako lego).Ale časem nabýval děj a jednání herců stále většího rozsahu,a naopak sborových písní ubývalo,až se staly spíše výplni přestávek mezi dějstvím.Sbor svými písněmi vzbudil náladu,jinak se děje nezúčastnil.Tři největší velikání attické tragédie byli :Aischylos)asi 525-456),Sofokles)497-406),Euripides(asi 480-406).F.Stiebitz uvádí i výčet jejich děl,to však tady pokládám za zbytečné.Zaměřujeme se na mapování počátků vývoje evropské kultury.Každopádně vám však přátelé doporučuji se na jejich tvorbu mrknout,vždyť takový Oidipus král,nebo Médea,Orestia aj.jsou dodnes ozdobami všech světových scén.Silné příběhy umíme vyprávět dodnes.Bohužel ti,kteří neznají řečtinu,jsou silně ochuzeni o hluboký zážitek.Spíše řeknou,že jim ta píseň připadá jednotvárná.Avšak v řeckém světě je melodie jen médiem,které nese příběh.Někdy jsem fascinován tím,jak je možné v několika slokách obsáhnou hloubku prožitého života,se všemi jeho radostmi i strastmi.Tak příšte pokračujeme komédii.

KOMEDIE :1)Sicilská fraška a mimos : ...u Dórů,nadaných smyslem pro samorostlý humor a drsnou komiku,se vyskytovalo několik primitivních druhů veselého dramatu.Významné je to zvlášť u Dórů usazených na Sicílii a v jižní Itálii,kde se stýkali s Italiky:ti měli také nadání pro vtip a posměšek(ostatně je to dodnes znát i na novodobých italských komediích).Je pravděpodobné,že tu Řekové a Italikové navzájem na sebe působili.Nicméně,z tohoto prostředí známe jen řecké autory: Pod vlivem vyspělejší tragedie zavedl na Sicílii veselé drama do literatury EPICHARMOS(1 pol.5 století př.n l.).O něco později zavedl SOFRON ze Syrakus do literatury mimos. 2.)Stará Attická komedie (řecky komodia): ...Vlastní komedii vytvořili Attičané.Vznikla z jiných oslav Dionýsových,z bujných průvodů(komos),konaných za všelijakých maškarád a výsměšných písní(ódií). Přijala do sebe některé prvky dórské frašky a zdokonalila se v 5 století př.n l.podle tragedie. Skládala se podobně jako ona ze sborových písní(parodos,stasima)a z dialogických episodií.Ale v některých podrobnostech se od tragedie lišila,zvláště proto,,že byl sbor ve staré attické komedii mnohem činnější než v tragedii.Zejména se tzv."paravasi"(v tomto případě odbočce)obracel přímo k divákům a jakožto autorův orgán pronášel kritiky,rady,invektivy na osoby a věci.Komedie se přiživovala na bájích nebo předváděla příběhy fantastické.Ale stará attická komedie,jejíž rozkvět spadá do doby Periklovy a peloponéských válek,si brala podněty především ze skutečného života,tropíc si posměch z jeho vad a útočíc na ty osobnosti,v kterých viděla jejich představitele.Byla tedy naplněna osobní satirou,jsouc v tom podporována attickou volností slova.Často se v ní objevují drastičnosti a oplzlosti,což se srovnávalo s kultem Dionýsa jako boha plodnosti a přírodní bujnosti a dárce opojení.O jeho slavnostech se komedie hrály.(novodobé ozvěny těchto veseleoplzlých dionýsovských písní má nahrané předseda karvinské obce Míša Dulkeridis,který Vám je na požádání,určitě rád přepošle na email.Ústředním opěvovaným protagonistou je zde falus,jako symbol plodnosti)).Attická komedie má svého nejvýraznějšího představitele v v ARISTOFANOVI(446-385) i když zde působilo i několik jiných vynikajících komických básníků.Avšak jen od něho se zachovalo 11 komedii úplných.Byl skvělý humorista,výbojný satirik,plný vtipných nápadů,s živým smyslem pro otázky současného života,cítící zvlášť se středními vrstvami.V prostředcích nebyl vybíravý,ale šlo mu většinou ne o osoby ,nýbrž o věci.Byl výtečným básníkem a chvály si zaslouží i jeho skvělá attičtina.Střední attická komedie:Změna politických poměrů a zchudnutí obce(mluvíme o Athénách)přivodilo zánik staré komedie.Nebylo podnětu k osobní satiře,sbor stále odpadával.Od veřejného života se obracela pozornost k životu soukromému, v oblibu přicházely travestie(tady bych řekl-parodie)tragedií a literární komedie.Bujnost z her zmizela ,a s ní i volnost ve stabě komedie.Sbor se stává jen výplni přestávek.Tento vývoj,projevující se už v posledních hrách Aristofanových,se dovršil,když Řecko pozbylo(r.338 př.n l. vítězstvím Filipa Makedona)svou politickou samostatnost.Tehdy rozkvétá opět attická komedie,kterou pak nazýváme "nová".-pokračování

Nazdar přátelé historie.Zkoumáme kořeny evropské kultury a dostali jsme se k období attickému.Řekli jsme si o počátcích attického dramatu tj.tragedii a komedii a řekneme si něco o attické próze,která má tři větve:1.dějepisectví 2.řečnictví 3.filosofie. Dnes tedy DĚJEPISECTVÍ :...Když roku 477 ujednali Athéňané námořní spolek,začala attičtina vytlačovat ionštinu.Iónové ,od 6 století podrobeni cizím národům,stále více upadali.Básnická mluva vyspěla v attickém dramatu dříve,próza se proti ní opozdila,a toliko jediné attické dílo lze v 5 století př.n l.postavit po bok attické tragedii : dějiny Thukididovy.Athéňan THUKIDIDES byl za peloponéské války jedním ze stratégů(velitelů)proti Sparťanům.Pro jeden neúspěch žil dvacet let ve vyhnanství(žil u nás na severu v Amfipoli kde své dílo také napsal).Vyhnanství mu umožnilo poznat ostatní řecký svět a informovat se o válce z obou stran.Protože brzy poznal,že se v této válce rozhoduje o osudu Řecka,začal psát "Dějiny peloponéské války".Dovedl své dílo až do roku 411 př.n l.Je to první pragmatický historik.Za svůj úkol pokládal nestranně zjišťovat pravdu.Dějinné události se pokoušel vysvětlovat z mocenských a hospodářských poměrů a z povah kmenů i vynikajících osobností.Ke starším dobám přihlížel kriticky a kriticky také posuzoval zprávy o přítomných událostech.Protože byl přísným racionalistou,hledal ve všech událostech přirozené příčiny.Látku dovedně soustředil v uměleckou jednotu,přičemž postupoval důsledně chronologicky.Jeho sloh je hutný a pádný,leckdy až tvrdý. XENOFON(asi 430-355) byl průměrný athénský šlechtic.Byl Sokratovým žákem,do filosofie však příliš hluboko nevnikl.Protože byl nakloněn Spartě,pykal za své nevlastenecké jednání a smýšlení vyhnanstvím.Teprve ke konci života se s otčinou opět smířil,obětovav jí i jednoho ze svých synů.Roku 401 př.n l. se účastnil tažení Kýra mladšího proti perskému králi.Když byli po Kýrově smrti jeho řečtí žoldnéři ("deset tisíc")zbaveni velitelů,přiměl je k tomu,aby se z Persie probili k Černému moři a sám se přičinil o zdar tohoto podniku.Své zkušenosti pak vylíčil ve svém nejlepším díle nazvaném Výprava Kýrova(Kýrú anabasis).Xenofon byl duch jen prostřední - ztrácí se ve stínu geniálního Thukidida a Platona.Přesto jsou jeho spisy cenné dokumenty doby.Umělecky jsou nejlepší ty části jeho děl,kde přirozeně,jasně a živě vypráví:proto nejvíce poutá Anabasis. Za attického období působilo mnoho jiných historiků.Někteří z nich navazovali na dílo Thukididovo,ale žádný z nich nedosáhl jeho velikosti.-pokračování

Dnes pokračujeme v protoevropské literatuře,konkrétně v "Atické próze",a to v její další podobě v ŘEČNICTVÍ:...Řekové měli přirozené řečnické nadání.Řečnická dovednost byla nutná k úspěchům při veřejné činnosti: na soudech museli žalobce i žalovaný sami řečniti.(dnešní doba je založena na římském právu,které je dokonale odlidštěno.Jste-li účastníkem takového soudního řízení,cítíte se většinou jako nezúčastněný divák.Většinou ani netušíte o čem se obhájce s žalobcem přou a vaše přítomnost je nutná až u placení.To ve starém Řecku musela být zajímavá podívaná i pro širokou veřejnost,která se těch soudních sporů zúčastnila.Každopádně byla rétorika jednou z hlavních součástí základního vzdělání)Již v této praxi(veřejné činnosti)se vyvíjel trojí druh řečí: řeč poradní,politická(genos symvulevtikon,symvuli=rada),řeč soudní(genos dikanikon,díki=právo) a řeč slavnostní,představení(genos epidiktikon,epidiksi=předvedení).Z praxe pak byla odvozena teorie,umění řečnické,rétorické=techni ritoriki,jež mělo učit řečnické znalosti a činit řec působivou a krásnou.K přirozeným zárodkům výmluvnosti,jež se znamenitě projevovala u velkých aténských státníků(Themistokles,Perikles aj.) ,přibylo za peloponnéské války plodné působení sofistů,kteří se usilovně rétorikou zabývali.TRASYMACHOS z Chalkedonu šířil v Aténách sloh vyznačující se soustřeďováním myšlenky do uzavřené periody.Ze Sicílie přinesl GORGIAS ozdobný básnický sloh.Attičané využili dobrých podnětů z obou slohů a přivedli řečnictví k nejvyšší dokonalosti.Každopádně přátelé,tato výřečnost je dodnes v Řecku přítomna a myslím si,že je způsobena jednak vlastním jazykem tj,řečtinou a jednak tím,že je činná v řeckém prostředí.Já přesto,že si myslím,že ovládám řečtinu docela obstojně,tak v diskuzi v Řecku působím jako lopata a ubíjí mě vlastní neohrabanost.Mám v Soluni tři přátelé,ženu a dva muže přibližně v mém věku.Všichni jsou to středoškoláci a tvoří nerozlučnou partu.Protože každý preferuje jinou politickou stranu,tak samozřejmě o hádky není nouze.Avšak poslouchat je jak každý dokáže bravůrní rétorikou obhájit své názory je přátelé nezapomenutelný zážitek.A jestli jsou to jen řadoví řečtí občané,co teprve muselo být za požitek slyšet jednoho z největších řeckých řečníků Demosthena ,když ve 4 století př.n l.spílal ve svých filipikách Filippovi Makedonskému. -pokračování

... z množství attických řečníků.kteří působili od konce 5 století př.n l.do doby makedonské,vyberu pro ilustraci attické prózy,oddílu "řečnictví" ty největší:LYSIAS,ISOKRATES,DEMOSTHENES Lysias (436-380)působil hlavně jako skladatel soudních řečí(tzv.logografos).Dovedl slohem charakterizovat povahu svých klientů.Pro svou prostotu,přirozenost a půvab byl za doby Ciceronovy prohlašován za ideál řecké výmluvnosti.Avšak zápal a pravá řečnická síla se u něj projevuje zřídka. Isokrates(436-338)byl zprvu logografem,později nejvlivnějším učitelem řečnictví.Rétorice přikládal úlohu filosofie.Měla poskytovat látku všeobecného vzdělání.Jeho oblíbená myšlenka byla,aby se Řekové sjednotili pod silnou vůdčí osobností a podrobili si východ.Takovou osobnost spatřoval nakonec ve Filippovi Makedonském.Své myšlenky šířil ve formě politických brožur,slohově pečlivě propracovaných.Dokonalou formou však leckdy ubíjel myšlenkový obsah. Demosthenes(383-322) proslul jako neohrožený a nepodplatitelný bojovník za svobodu Řecka proti Filippovi Makedonskému.Pověstná je i pevná vůle a statečnost,s níž překonal své tělesné vady.Tyto vlastnosti a horoucí patriotismus z něj učinili největšího řečníka Řecka.Jeho plamenné řeči proti makedonskému králi jsou známy pod názvem "filipiky".Řečnické umění Demosthenovo bylo osobité.Je u něho dokonalá shoda myšlenky s výrazem,neboť užívá správně výrazových prostředků všech slohových druhů,nedávajíc přitom žádnému přednost.Strhující přednes vyvěral z jeho umění,pečlivé přípravy i silné osobnosti.V politice z vyššího hlediska neměl pravdu,ale to nezmenšuje jeho zásluhy o vlast,lásku ke svobodě a víru v demokracii.Po Demosthenovi nastal úpadek veřejného řečnictví.Zato ve školách byla rétorika usilovně pěstována jakožto nauka o prozaickém slohu.Škoda že rétorika jako učební předmět zmizela ze školních osnov.Kolikrát nás svým obsahem i velmi zajímavá přednáška nekonečně nudí,je-li sdělována mechanicky monotónním hlasem přednášejícího.Myslím,že by ze škol vycházelo mnohem více jedničkářů,vyučovalili by školení učitelé -rétoři. -pokračování

dnes jsme se v attické próze dostali k její třetí části - FILOSOFIE :Řekové ve vlastním Řecku,oproti maloasijským iónským fisiologům(víme už z předchozího,že bádali o přírodě=fysis,a pokoušeli se především stanovit pralátku ,ze které se zkládá svět),necítili sklonu k přírodní filosofii.Jejich mysl se spíše upínala k praktické morálce,předmětem jejich studia byl člověk.(vidíme jak vzácnou shodu vytváří oba tyto směry - člověk a životní prostředí).Nastalo antropologické(antropos=člověk) období řecké filosofie.Střediskem jsou tuAthény.Demokratické zřízení dopřávalo občanům intenzívní účasti na veřejném životě.tím stouplo sebevědomí jedincovo,ale také potřeba náležitého vzdělání a přípravy pro úspěch ve veřejném životě.Tohoto úkolu dávati je občanům se podjali "sofisté" - učitelé moudrosti.Chodili po řeckém světě,konali přednášky a vyučovali mládež za peníze.Nebyli filosofy v pravém slova smyslu,ale vyučování mělo filosofický základ.Vyvodili důsledky z dosavadního filosofického vývoje v němž se ukazovalo,že se bádání nedobralo v ničem pevné jistoty a souhlasných výsledků.Absolutní pravdy není.Pravdou je to ,co se jí člověku zdá,a to může být u každého něco jiného.(...a opět jsme u zjištění,že i tady se starověcí Řekové příliš božstvím nezaobírali,ba naopak Protágoras svým výrokem "Člověk je mírou všech věcí" existenci boha přímo popírá).Doufám,že to někdo z Krnováků čte. -pokračováníNazdar přátelé.Včera jsem celý večer piloval na kytaře ZZ TOP a sofistům jsem se pro vyčerpání už nedostal.I když jsou to pořád tři akordy,tak vám ti vousatci dají pořádný zabrat.Myslím ZZ TOP,protože sofisté byli vousatí taky. Dnes to napravím a to se svým krajánkem Protagorasem z Abdér,protože naše vesnice Proti je od Abdér cca 70km vzdušnou čarou.PROTÁGORAS (asi 485-415 př.n l.)Zabýval se kromě otázek jazykovědných především problémy společenskovědními a je všeobecně považován za zakladatele sofistiky.Protože vycházel z rovnosti všech lidí,požadoval,aby v politickém společenství platil zákon pro všechny(přátelé mluvíme o době před cca 2500 lety a přitom ještě dnes nedokáže někdo strávit tento nejzákladnější společenský požadavek bezproblémového fungování lidské společnosti).Zachovala se jeho věta "člověk je mírou všech věcí".Odmítl touto větou autoritu(boha,stranu,císaře atd...dosaď si co chceš),která by stála nad lidmi.Dalším sofistou je GORGIAS za Sicílie(asi 483-375),který ve své práci dospěl až k popírání možnosti poznání.Tento subjektivismus(osobní pohled jedincův) a relativismus(co se zdá pravdivé mně,se nemusí zdát pravdivé tobě ) byl pak přenesen i na etické a společenské řády,zvláště do oboru práva.Není přirozených,obecně platných řádů.Zákony,společenské a mravní ustanovení,náboženství - to vše vzniklo z vůle silných jedinců.Moc = právo. SOKRATES(469-399 př.n l.)Jeho vystupování na veřejnosti se v mnohém podobalo počínání sofistů - takže ho Aristofanes(už jsme o něm mluvili v attické komedii) ve svých "Oblacích" uvedl na jeviště jako prototyp sofistů.Sokrates zkoumal mínění těch,se kterými hovořil,pomocí všetečných otázek a pak pomocí často formálních závěrů dokazoval jejich nesprávnost( Sokrates se s vámi nehádal - při rozhovoru vás pomalu dovedl k tomu,že jste nakonec sami o sobě řekli,že mluvíte kraviny - tomu říkám umění diskuze).Takže jak píše F.Stiebitz,rozvracel myšlenky Athéňanů,ale proto,aby je vedl k pravdě,k pravému vědění.Uznával objektivní,absolutní pravdu,ale nikoliv v jevech světa,nýbrž v pojmovém myšlení.Štěstí člověka spatřoval v dobrém konání,řízeném rozumem.Ztotožňoval ctnost s věděním,jsa přesvědčen,že chybuje jen nevědomý.Kdo ví,co je dobré,bude nutně to dobro konat.(bohužel se mnozí z nás ještě tak daleko nedostali,přičemž internetová doba tomu příznivě nahrává.Dříve bylo vzdělání v podstatě výsadou bohatých,nyní je na dosah ruky.Trávíme hodiny v hernách nebo sázkových kancelářích s nekonečně vzdálenou možnosti výhry,místo abychom ten čas věnovali svému vzdělání,kde naděje na výhru v podobě mzdy je nám maximálně blízká).Sofisté dali Řekům všeobecné vzdělání odpovídající nové době.Opírajíce se o nové obory,řecké výchově dosud neznámé,vedli své žáky k životní a k politické zdatnosti.Odvrátili řecké myšlení od úvah o vesmíru a zaměstnali je člověkem.Usilovali o morálku založenou na rozumu a mravním přesvědčení. -pokračování

... dnes bychom v rychlosti dokončili attickou prózu a její třetí oddíl "filosofie".Ve skutečnosti je velice obsáhlá,ale protože je pro každého zájemce o podrobnější pohled na tuto část řecké historie spousta materiálu lehce dostupného,já ji proběhnu v podstatě heslovitě:Sokrates neměl filosofické soustavy ani pevných dogmat.Jeho žáci se po jeho smrti rozpadli v několik škol s učením velmi odlišným.Škola kynická viděla lidské štěstí v ctnosti a ctnost pokládala za vědění.Škola kyrénská spotřovala podstatu štěstí v rozkoši(hédoné).K Sokratovi se hlásily i jiné školy sokratické,ale odchýlyly se od něj ještě více. PLATÓN (437-347) - největší sokratik.Přišel k Sokratovi asi ve svých dvaceti letech,vzdělán již v literatuře a ve filosofii.Osobním stykem na cestách po smrti mistrově i studiem knih nabyl znalosti rozmanitých filosofických systémů i světa.Vliv Sokratův byl na něho velmi mocný,ale jeho vědomosti a hluboce založený básnický duch mu dovolily vzlétnout výše,než dokázal jeho milovaný učitel.Věřil v nesmrtelnost lidské duše i v její převtělování (není divu,že jeho učení tvořilo základ učení neoplatoniků,jenž přímo vyústilo k základům křesťanské nauky).Byl v tomto směru ovlivněn orfismem a pythagorejci.Samozřejmě ,že si pozdější theologové z jeho díla vybírali jen něco.Jeho představa o ideální ústavě v ideálním státě(protokomunismus)už nazývali pouze krásnou utopií.ARISTOTELES ze Stagiry(384-322),největší Platonův žák(jestli jsou Demokritos a Protágoras z Abdéry moji krajánci,tak Aristoteles už je skoro můj soused,starověká Stagira je jen pár kilometrů od našeho domu ve Vrasně)..Byl vychovatelem Alexandra Velikého.Již za svého pobytu u Platona,vedl si samostatně a po jeho smrti si založil v Athénách vlastní školu(peripatetickou,peripato= procházka ... jeho žáci ho milovali a sledovali doslova na každém kroku-při svých přednáškách se procházel),v níž organizoval velkolepým způsobem vědecké bádání zahrnující všechny vědní obory.Jako výborný analitik myšlení ustavil Aristoteles na tisíciletí dopředu soustavu logiky.V nauce o jsoucnu opravoval Platonovo učení o ideách.Politicky patřil k přívržencům panhellénské myšlenky,myslel v měřítku celého řeckého světa a bojoval za jeho sjednocení.Vedoucí sílu Řecka spatřoval v Makedonii,(... ovšem jen pokud šlo o meč.V duchovní oblasti byly a zůstaly pro něho vždy první Athény - píše V.Zamarovský)Podporoval Alexandra,ale když se dozvěděl,že se mění v despotu asijského typu,ve vztahu k němu ochladl.V Athénách založil v r.335 př.n l. slavné Lykion(po něm byly nazvány v pozdějších dobách školní zařízení - lycea),které ho přežilo o osm a půl století.Zrušil je roku 529 spolu s Akademii křesťanský císař Justinián.Aristoteles napsal největší soubor vědeckých děl v dějinách lidstva: podle antických zpráv byl autorem 400 knih o celkovém počtu 445 270 řádků.(přátelé když uděláme takovou malou analýzu =z údajů o jeho narození a smrti nám vyplývá ,že žil 62 let. ,pak když odečteme cca 20 let,aby si Aristoteles užil i své mládí,tak má na to své neuvěřitelné dílo pouze 42 let =tj.přibližně 10knih ročně,a přitom máme na paměti,že neměl k dispozici ani psací stroj,ani průpisky a ani žárovku na noční psaní!Kam až sahá hranice vyjímečnosti?).THEOFRASTOS byl Aristotelovým nástupcem v jeho peripatetické škole - sepsal vedle četných filosofických děl i dvě významná díla botanická.Zachovalo se také jeho roztomilé dílko Charaktires(charaktery),v nichž zábavně vylíčil třicet typů vadných nebo směšných lidských povah. -pokračování

... tak přátelé,dnes vstupujeme při sledování vývoje řeckého písemnictví do jeho druhé fáze,což je doba "poklasická", a to do první její větve zvané "období hellenistické" : ... rozšíření řecké vzdělanosti po světě způsobilo,že vznikla v různých částech bývalé říše Alexandrovy významná kulturní střediska.Dějiny řecké osvěty se nyní odehrávaly již ne tak na půdě hellénské jako spíše na půdě hellenizované.Umění a vědě se dostávalo mocné podpory hellenistických panovníků.Zejména v tom vynikli egyptští Ptolemaiové ve svém sídelním městě Alexandrii.Athény však stále sluly jako sídlo filosofie.Velkých slovesných talentů tato doba již nevydala.Napodobovaly a obměňovaly se slovesné tvary doby klasické.Poesie se odcizila národu,stala se povětšině učenou,kterou mohli vnímati s požitkem pouze lidé vzdělaní.Poněvadž se ze svobodných lidí stali lidé poddaní,upřel se zájem na všední souk

Amfipolský Leon

přátelé,rád bych se vrátil k Amfipolskému lvu,protože byl vymazán spolu s minulým fórem a to je škoda,protože k té oblasti,odkud pochází i můj otec, mám vřelý vztah,už i proto,že se tu v historii odehrálo tak mnoho. AMFIPOLSKÝ LEON pomník v Amfipoli,všeobecně známý jako "Amfipolský lev" patří mezi nejznámější památky řeckého světa a je těsně spjat s historii Amfipole.Představuje vyjímečný příklad pohřebního sochařství,konce 4 století př.n l.na území Makedonie,spojujíc vysokou uměleckou hodnotu s charakterem héroického symbolismu.(přátelé Češi a popř.jiní filhelénové čtoucí tyto stránky-Makedonie řecká,protože jiná v historii není známa). Z mnoha názorů o jeho původu je nejpřesvědčivější ten od profesora O.Broneera: jde o mauzoleum,které je spojeno s jedním ze tří velitelů vojenského loďstva Alexandra Velikého a to LAOMEDONTA z Lesbu,pozdějšího satrapy(správce) Sýrie. Po mnohaletém archeologickém výzkumu,na kterém spolupracovali Řekové s Francouzi a Američany,byl tento pomník z rozvalin znova vztyčen na místě,na kterém byl nalezen,na západním břehu řeky Strymonas(v Bulharsku zvaný Marica).Stojí tam hrdě s bohatou hřívou a pootevřenou tlamou a shlíží do ústí Strymonského zálivu-symbol věčné slávy a válečné cti. ...přátelé,vy kteří jezdíte,nebo pojedete třeba s Nikolas Tour do letoviska Vrasna,můžete tento nádherný antický pomník navštívit při svých výletech po okolí.Od Vrasny je vidět ústí řeky,která se vlévá do Strymonského zálivu.Před mostem,který vede přes tuto řeku na Kavalu odbočíte v levo a po dvou kilometrech stanete před Amfipolským lvem.

Strymonas se v Bulharsku nazývá Struma